„… bude blahoslavený pro své skutky.“ Jakub 1:25
Pastor David Jeremiah vyprávěl o známém vysokoškolském profesorovi, který trávil studijní léto v Jeruzalémě. V jeho sousedství žil ortodoxní židovský rabín, se kterým celé léto studoval hebrejštinu. Jednoho dne profesor seděl a poslouchal, jak jeho židovský přítel recituje celou knihu žalmů v hebrejštině bez toho, aby vynechal jediný nadpis nebo tečku.
To je celkem působivé, že? Bůh ti ale nepožehná jen proto, že jsi přečetl jeho Slovo, zapamatoval si ho, nebo ho dokonce dokážeš zopakovat slovo od slova v původních jazycích. Bůh zaslibuje, že požehná těm, kdo „činí“, co jeho Slovo říká. Číst Bibli bez toho, abys ji uvedl do života, je, jako jít do dobré restaurace, číst jídelní lístek a ignorovat přitom jídlo. „Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači – to byste klamali sami sebe! Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled; podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky“ (Jakub 1:22-25).
Jedním z nebezpečí obliby poslechu úžasných kázání je, že si takové kázání můžeš užít a odejít domů dojatý, ale nezměněný. Znalost Božího slova je životně důležitá. Ale pouhá znalost Písma ve skutečnosti může ve tvém srdci zalévat kořen duchovní pýchy, takže přikyvuješ Písmu, ale nepoužíváš jej. Dnešní slovo pro tebe tedy je – „čiň“ Boží slovo!