„Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek.“ Přísloví 11:24
Ježíš učil své učedníky, aby byli distributory jeho požehnání a prvními, kdo odpoví potřebným. Proto je zapojil do procesu a vybavil je, aby jej v budoucnu zastupovali. Při nasycení pěti tisíců se zázrak rozmnožení nestal, když jídlo opouštělo Kristovy ruce, ale ruce jeho učedníků. On požehnal pět bochníků a dvě ryby, dal jim je a oni začali dělat to, co vypadalo tak směšně – sytit zástup chlapcovou svačinou. Ale když to začali dělat, prožili zázrak. Proč? Protože když spočine Boží požehnání na tom, co máš, uspěješ navzdory pochybnostem a překážkám.
Bůh každému z nás dal něco, co ostatní potřebují. Někdy to ale nedokážeme rozpoznat, nebo pochybujeme o hodnotě, jakou to má. Takže si uděláme závěr: „Na to nemám.“ Máš – ale je to ve stádiu semínka! Ježíš to popsal takto: „Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu“ (Marek 4:28).
Bůh do tebe vložil něco, co chce, abys rozpoznal, pěstoval a používal pro jeho slávu. Když tomu požehná, budeš žasnout nad tím, jak málo jsi využíval potenciál, který máš. Zázrak rozmnožení začal, když se chlapec dozvěděl o neuspokojené potřebě a rozhodl se, že „tito hladoví lidé potřebují nasytit“. Tehdy také učedníci zjistili, co Ježíš může udělat s tím, co mají, i když to vypadá beznadějně nedostatečné. Dnešní slovo pro tebe je – používej, co ti Bůh dal.