„Dobrý zanechá dědictví vnukům…“ Přísloví 13:22
Odborník na oblast vedení John Maxwell napsal: „18. prosince 1998 jsem měl těžký infarkt. Pamatuji si, že když jsem té noci ležel na podlaze a čekal na záchranku, myslel jsem na dvě věci: Za prvé, jsem příliš mladý na to, abych zemřel. Za druhé, ještě jsem nedokončil některé věci, kterých jsem chtěl dosáhnout. Jedním z největších přínosů mé zkušenosti s infarktem bylo, že mě to motivovalo, abych sám sobě položil otázku, jaké dědictví po sobě zanechám. Dědictví je něco, co odkážeme další generaci. Může to být majetek, který předáme do rukou ostatních. Mohou to být principy, podle nichž jsme žili, a které budou trvat déle než náš život. Nebo to mohou být lidé, které jsme ovlivnili, a díky tomu, že nás znali, žijí lepší život.“ Snaž se vždy mít na paměti tyto dvě věci:
1) Dnešek je všechno, co máš. Pamatuj na slova na náhrobku: „Čekal jsem to, ale ještě ne teď!“ Všichni doufáme v dlouhý život, ale nikdo z nás neví, zda se dožije zítřka. „Nechlub se zítřejším dnem, vždyť nevíš, co den zrodí“ (Přísloví 27:1).
2) Zanecháš po sobě dědictví. „Dobrý zanechá dědictví vnukům, kdežto jmění hříšníka bývá uchováno pro spravedlivého“ (Přísloví 13:22). Všimni si, že dobrý muž či žena zanechají dědictví, které bude požehnáním pro další dvě generace. Zaměř se tedy na to, abys byl dobrý a činil dobré. A pravidelně se sám sebe ptej: „Jak chci, aby si mě pamatovali moji blízcí? Až můj čas vyprší, budu i nadále ostatní ovlivňovat pozitivně a pro Boha?“