„Ovoce Božího Ducha však je…“ Galatským 5:22
Každý máme na někoho vliv. To, jak se svým vlivem nakládáme, určuje, zda bude záporný, či kladný. Podle sociologů i ten nejvíce plachý introvert ovlivní během svého života kolem deseti tisíc lidí. Každá tvá interakce s jinou osobou ji buď obohatí, nebo ochudí. Vliv není nikdy neutrální. A nemůžeš se mu vyhnout, protože je zabudován do samotné struktury života. A navíc vůbec nezáleží na tom, jestli a jaký máš titul. Koneckonců tvůj charakter teprve ukáže, zda se k tobě tvůj titul hodí nebo ne.
Bible říká: „Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání“ (Galatským 5:22). Pokud máš tyto kvality, lidé se k tobě pohrnou, budou ti pomáhat, milovat tě a následovat. Možná se ptáš, jak můžeš tyto vlastnosti ukázat. Lidsky řečeno, nemůžeš. To je špatná zpráva. Dobrou zprávou však je, že pokud jsi pod vlivem Ducha svatého, pak je nejen můžeš ukázat, ale budou ve tvém životě zřetelnou realitou.
Jeden příběh vypráví o malém chlapci, který pořád v noci padal z postýlky a budil pláčem matku. Jedné noci, když ho už zase ukládala, se zeptala: „Jak je to možné, že z té postýlky pořád padáš?“ Chvíli přemýšlel a pak řekl: „Asi prostě zůstávám příliš blízko místa, kudy jsem do ní vlezl.“
Přijetí spásy je začátek. Jestli ale nebudeš denně trávit čas pod Ježíšovým vlivem, nedospěješ a nerozhojníš na maximum duchovní dary, které ti dal, a neobjevíš a nenaplníš své Bohem dané životní povolání. V takovém případě budeš stále zůstávat „v nebezpečí okraje postýlky“.