„Vaše slovo ať je vždy laskavé…“ Koloským 4:6
Pokud míváš ve zvyku mluvit tak, že to druhého spíš pobouří, je tu rada z Písma: „Vaše slovo ať je vždy laskavé a určité; ať víte, jak ke komu promluvit“ (Koloským 4:6). Všimni si, že jestli se tvá rozmluva s jinými nemá minout cíle, musí být „laskavá“.
Nejlepší politikou je vždy upřímnost. Přesto ti to nedává právo říkat vše, co chceš. Jednou z nejdůležitějších dovedností, kterou si můžeš vypěstovat, je schopnost jednat s druhými taktně a citlivě, i když pro tebe situace není snadná. Mohli bychom si myslet, že pro ty, kdo o sobě prohlašují, že jsou plni Božího Ducha, by prokazování vlídnosti mělo být snadné. Důkazy ale svědčí o něčem jiném. Máme tendence držet si styl komunikace, který jsme převzali z rodiny, v níž jsme vyrostli. Možná si myslíš, že někdy je nutné říkat pravdu i drsně. Ale pravda a laskavost se navzájem nevylučují. Můžeš se naučit říkat pravdu taktním způsobem. Ježíš nikdy nedovolil, aby mu zdvořilost a laskavost zabránily říkat pravdu. Nikdy ji ale neříkal zlomyslně, a ty bys to také neměl dělat.
Někdy tvrdíme, že jsme „pravdiví v lásce“ (viz Efezským 4:15), ve skutečnosti ale máme srdce plné zlosti, frustrace, zklamání a pomstychtivosti.
Co s tím? Než promluvíš, chvilku se zamysli nad slovy, která chceš říct, a pokus se zhodnotit jejich dopad. Pak se rozhodni, že přenecháš vedení Duchu svatému. To ti pomůže rozvíjet emoční kázeň, kterou potřebuješ, aby ses vyvaroval netaktních poznámek.