„Uč ty, kteří jsou bohatí … konat dobro…“ 1. Timoteovi 6:17-18, přel. z angl.
Ani dozorci nebývají o mnoho tvrdší, než byl Bob Thompson. Po čtyřicet let šest dnů v týdnu od dubna do prosince tvrdě honil své dělníky, aby dokončili práci, než udeří první mrazy. Jejich loajalita, pot a tvrdá práce mu pomohly stát se velmi bohatým. Thompson si to pamatoval a jejich přízeň jim oplácel. Když prodal svou firmu, největší podnik v Michiganu zabývající se asfaltováním a dlážděním, věnoval svým pěti stům padesáti současným i penzionovaným zaměstnancům sto dvacet osm miliónů dolarů ze svých zisků. Šeky obdrželi i ovdovělí partneři pracovníků. Z asi devadesáti zaměstnanců se rázem stali milionáři.
Na začátku Thompson založil společnost Thompson-McCully Company s třemi a půl tisíci dolary, které jeho manželka Ellen vydělala jako suplující učitelka. Prvních pět let podnikání bylo náročných a Thompson sám sobě nevyplácel mzdu. Proč toho tedy později ze svého jmění tolik rozdal? „Bylo to správné,“ prohlásil. „Uvědomoval jsem si, kolik lidí procházelo všechnu tu bolest a dřinu spolu se mnou. Chtěl jsem jim to vynahradit.“ Při vydávání šeků ale Thompson nebyl. „Nechtěl jsem tam být, protože to bylo příliš emotivní,“ řekl.
Tento muž uvedl do praxe to, o čem mluvil apoštol Pavel: „Uč ty, kteří jsou bohatí … konat dobro. Ať jsou bohatí dobrými činy a štědří k potřebným, vždy připraveni podělit se s jinými“ (1. Timoteovi 6:17-18, přel. z angl.). Konání dobra není zájmová činnost, je to práce na plný úvazek. Charakterní člověk se řídí „dobrou hvězdou“, která ho vede, aby se v každé situaci ptal: „Co je správné?“ A odpověď pokaždé zní: „Dělat dobrou věc prostřednictvím jiných.“