„Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás…“ Filipským 1:3
Schopnost vytáhnout z lidí to nejlepší je důležitá ze dvou důvodů. Předně v lidech obvykle vidíme to, co sami očekáváme. Za druhé obecně platí, že lidé na úroveň našeho očekávání dorostou.
John Maxwell napsal: „Nikdy jsem nepoznal pozitivního člověka, který by neměl rád lidi a nesnažil se v nich vidět to nejlepší. A jeden z nejúčinnějších způsobů, který ti pomůže v druhých vidět to nejlepší, je udělat to, čemu říkám ‚dát lidem na hlavu desítku‘. Mám na mysli toto: Všichni máme očekávání vůči druhým, můžeme si ale vybrat, zda jsou naše očekávání pozitivní nebo negativní. Můžeme si o druhých myslet, že jsou bezcenní, nebo že jsou úžasní. Pokud se rozhodneme očekávat to nejlepší a budeme opravdu hledat dobré místo špatného, uvidíme je jako ‚desítku‘.“
Zkus si představit, jak se asi cítili věřící ve Filipech, když Pavel řekl: „Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás…“ (Filipským 1:3). Když někomu věříš, dáváš mu neuvěřitelný dar, možná ten nejlepší, jaký vůbec můžeš druhému člověku dát. Dej člověku peníze, a možná je brzy utratí. Dej mu prostředky, a možná je nevyužije nejlepším způsobem. Pomoz mu, a je možné, že brzy bude znovu tam, kde byl dříve. Ale ukaž mu, že mu věříš, a nabude sebedůvěry, ožije a získá motivaci k nabytí dovedností potřebných pro to, aby dosáhl úspěchu sám. Když mu později poskytneš peníze, prostředky a jinou výpomoc, bude lépe připraven je využít k vybudování lepší budoucnosti.