„Nehleď na jeho vzhled ani na jeho vysokou postavu…“ 1. Samuelova 16:7

Zakládáme si na tom, jak dokážeme od pohledu posoudit lidi a situace, a přitom se častokrát mýlíme! Goliáš se po čtyřicet dnů obracel k Izraeli se stejnou výzvou: „Pošlete mi svého nejlepšího bojovníka, a já ho usmrtím. Já jsem šampión, jsem nejlepší!“
Takové myšlení založené na strachu je typické pro každého obra, kterého v životě potkáš. Chuck Swindoll napsal: „Obavy a starosti nepřicházejí jen jednou. Ráno i večer, den za dnem se neúnavně snaží nahánět strach. Přicházejí v podobě nějakého člověka, tlaku, starostí, strachu, který ti den co den buší do srdce jako kladivo a křičí přes průrvu tvého osobního údolí. Jen máloco je více neodbytné a strach nahánějící než naše obavy a starosti, zvláště když proti nim bojujeme ve vlastní síle.“
Při volbě budoucího krále Izraele Bůh řekl Samuelovi: „Nehleď na jeho vzhled ani na jeho velkou výšku … jelikož se nedívám na to, na co se dívá člověk … člověk se dívá na to, co má před očima, ale Hospodin se dívá na srdce“ (1. Samuelova 16:7, ČSP). Jako lidé se díváme na to, co je vidět, a podle toho si utváříme úsudek. Goliáš byl obr s dunivým hlasem a spoustou síly, což byly tři věci, které měly vyvolat strach i v tom nejodvážnějším srdci. Bůh tím však nebyl nijak ohromen ani zastrašen. A navíc dal Davidovi schopnost vidět Goliáše Božíma očima. Obavy jsou jako děti – čím více je krmíš, tím více rostou. Jakmile se na obry ve svém životě začneš dívat z Boží perspektivy, ztratí moc tě paralyzovat a zastrašovat. Takže odmítni strach!