„Načerpám i tvým velbloudům…“ 1. Mojžíšova 24:19

Jednoho dne poslal Abraham svého služebníka Eliezera, aby našel manželku pro jeho syna Izáka. Když Eliezer stanul u studny poblíž malého města, modlil se: „Ať dívka, jíž řeknu: Nakloň prosím džbán, abych se napil … odpoví: … také tvé velbloudy napojím, je ta, kterou jsi určil pro … Izáka“ (1. Mojžíšova 24:14, ČSP). Náhle se objevila Rebeka a řekla: „Načerpám i tvým velbloudům…“ (1. Mojžíšova 24:19, ČSP).
Rebeka netušila, že Eliezer změní její život. Nevěděla, že její laskavý čin otevře dveře velkému požehnání. Ve Starém zákoně bylo zvykem nabídnout vodu cizinci. Říkalo se tomu zákon pohostinnosti. Hebrejci věřili slovům: „… s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud – tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly“ (Židům 13:2). Jenže kdo na celém světě nabídne vodu žíznivým velbloudům? Každý z nich může vypít až sto padesát litrů a Eliezer jich měl deset! To je program na půl dne! Rebeka byla k cizinci velkorysá, nešlo jí o nic než o radost ze služby. A vůbec nevěděla, že ji tito velbloudi na zpáteční cestě vezmou s sebou k Izákovi, udělají z ní jeho nevěstu, zasypou ji velkým bohatstvím a zařadí ji do Kristova rodokmenu.
Jestli tedy chceš být v životě úspěšný, přicházej dříve, odcházej později, tvrdě pracuj a buď tím, kdo řeší problémy, ne tím, kdo je vyvolává. Žij podle Kristova výroku: „Když tě někdo nutí jít s ním jednu míli, jdi dvě“ (Matouš 5:41, B21). Klíčem k životnímu úspěchu je dělat nejen to, co se od tebe čeká, ale dělat něco navíc. Ano, velbloudi ti mohou připadat nepříjemní a oškliví, ale z té ošklivé situace vzešlo to nejkrásnější, co kdy Rebeka zažila.