„Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé.“ 1. Korintským 9:22
Pavel by z biblické pravdy neustoupil ani o píď, ale pokud jde o lidské zvyky, tradice a priority, o ty se hádat nehodlal. Někteří korintští křesťané si například mysleli, že když bylo maso obětováno nějakým modlám, je hřích ho jíst. Jak na to Pavel reagoval? Povstal a prohlásil, že jim nedovolí, aby mu vnucovali nebiblické názory? Ne! Napsal: „Někteří jsou až podnes tak zvyklí na modly, že jedí toto maso jako oběti modlám; jejich svědomí je nejisté, a proto je poskvrněno. Pokrm nás Bohu nepřiblíží; nejíme-li obětované maso, nic neztrácíme, jíme-li, nic nezískáme. Dejte si pozor, aby se tato vaše svoboda nestala kamenem úrazu pro slabé“ (1. Korintským 8:7-9). A pak to shrnul slovy, která se dají parafrázovat takto: „Snažím se u každého najít něco, co mne s ním spojuje; dělám vše pro to, abych některé zachránil“ (viz 1. Korintským 9:22).
Bůh nás nepovolal, abychom vítězili v teologické argumentaci. Povolal nás, abychom získávali lidi pro Krista. Buď proto velkorysý k těm, kteří nepřemýšlejí jako ty, oblékají se jinak než ty, nebo jim nezáleží na některých věcech, na kterých záleží tobě. Buď milostivý k těm, jejichž způsob uctívání a některé detaily v teologii se liší od tvých. „Snášejte se navzájem v lásce a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje“ (Efezským 4:2-3).