„Všude tam posilovali učedníky a povzbuzovali je, aby vytrvali ve víře…“ Skutky 14:22
Ten, kdo povzbuzuje, dělá tři věci:
1) Posiluje. „I v tomto městě kázali evangelium a získali mnoho učedníků. Potom se vraceli přes Lystru, Ikonium a Pisidskou Antiochii. Všude tam posilovali učedníky a povzbuzovali je, aby vytrvali ve víře; říkali jim: ‚Musíme projít mnohým utrpením, než vejdeme do Božího království‘“ (Skutky 14:21-22). Ten, kdo povzbuzuje, je pilířem opory v těžkých časech. Ví, jak motivovat neústupné, když jde do tuhého. Hází záchranný kruh víry věřícím, kteří se topí v moři pochybností.
2) Utěšuje. „Pavel a Silas vyšli z vězení a šli k Lydii. Tam se shledali s bratřími, povzbudili je a odešli z Filip“ (Skutky 16:40). Zde se dar povzbuzování projevuje v té nejčistší formě. Pavel a Silas byli falešně obviněni, byli zbiti holí a vhozeni do žaláře, kde měli ruce a nohy zamčené v kládě. Když se to doneslo k církvi, byli věřící skutečně zarmouceni. Zajímavé ale je, že poté, co byli zázračně propuštěni z vězení, místo aby hledali útěchu, šli Pavel a Silas do církve a sami ostatní utěšovali.
3) Napomíná. „Euodii domlouvám i Syntyché domlouvám, aby byly zajedno v Pánu. … vždyť vedly zápas za evangelium spolu se mnou…“ (Filipským 4:2-3). Dvě přední ženy v církvi spolu nemohly vyjít, tak se Pavel ujal role usmiřovatele a napomenul je. Byl přátelský, spravedlivý a neústupný! A ty buď také takový.