„Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“ Jan 7:24

John Wesley řekl: „Měli bychom být přísní, když soudíme sami sebe, a laskaví, když soudíme druhé.“ Proč Ježíš řekl: „Podívej se pod povrch, abys mohl správně soudit“ (Jan 7:24, přel. z angl.)? Protože zažil bolest z odmítnutí a neporozumění: „Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali“ (Jan 1:11). Apoštol Jakub napsal: „… jestliže věříte v Ježíše Krista … nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi. … věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu … kdežto chudému řeknete: ‚Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem.‘ Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně? … Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu…“ (Jakub 2:1-4, 9).
Countryového zpěváka Lonza Greena jednou požádal jeho synovec Jimmy, aby naladil kytaru jeho kamarádovi. Jenže Jimmyho přítel nebyl z té „správné“ společenské vrstvy a rodiče nedovolili, aby překročil práh jejich domu, kde byl na návštěvě strýc Lonzo. Dohodli se tedy, že kytaru naladí venku. Když chlapec přicházel, Green si všiml jeho sebevědomí a přezíravých pohledů na luxusní čtvrť. Lonzo, který v životě zažil chudobu a diskriminaci, chlapci naladil jeho starou kytaru, zahrál několik písní a naučil ho pár akordů. Mladý muž poděkoval a odcházel se vzpomínkou, kterou si ponese po zbytek svého pozoruhodného života.
Jednoho dne tento chlapec s kytarou svým jemným a zdvořilým vystupováním a plachým úsměvem nadobro zboří společenské bariéry a už nikdy nebude nikde nevítaným hostem. Protože ten chlapec, který tehdy nesměl vkročit do domu, byl Elvis Presley!