„… Héman a Jedútún … byli uvedeni jmény, aby vzdávali chválu Hospodinu…“ 1. Paralipomenon 16:41
Je docela možné, že jsi o těchto dvou mužích nikdy neslyšel. Patří v Bibli k těm méně nápadným. V nádherných sborech, které král David postavil k uctívání Hospodina, byli ustanoveni ke vzdávání díků. Héman a Jedútún se „zodpovídali přímo králi“ (viz 1. Paralipomenon 25:6, B21). Byla to doslova jejich práce. A je to i tvá práce! Ty se zodpovídáš přímo Králi králů, který ti přikazuje, abys „byl vděčný“ (viz Koloským 3:15), „přinášel Bohu oběť díků“ (viz Žalm 50:14), „vstupoval před jeho tvář s díkůvzdáním“ (viz Žalm 95:2, Žalm 100:4) a abys „za všech okolností děkoval, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro tebe“ (viz 1. Tesalonickým 5:18).
Eugene Peterson napsal: „Praví věřící jsou ti, které Duch Boží vede k tomu, aby duchem sloužili Bohu a naplňovali vzduch chválou Krista“ (viz Filipským 3:3). Byl už jsi někdy tak dojatý, že jsi přímo skočil do spontánního uctívání? Nic není více vzrušující. Nikdy se nedozvíš, co ti chybělo, dokud nebudeš chválit Stvořitele celou svou bytostí. Zpívej, zvedej ruce, plač, směj se, dělej cokoli. Pokud to děláš v duchu chvály, díkůvzdání a vděčnosti, bude se z toho Bůh radovat. Navíc vzdávání díků vede k lepšímu tělesnému, emocionálnímu i duševnímu zdraví. Stvořitel tvé duše je mistrem psychologie. Ví, že vzdávání díků je nejen dobré, ale i terapeutické. Je těžké být vděčný a zároveň nevrlý, kritický a špatně naladěný.