„Obrať mě, ať se vrátím zpět…“ Jeremjáš 31:18, B21

Bible nám říká: „Izákovi služebníci kopali v tom úvalu a přišli na studni pramenité vody. Ale gerarští pastýři se s pastýři Izákovými přeli: ‚Ta voda patří nám!‘ … Vykopali tedy jinou studni. O tu se také přeli… Pak (Izák) postoupil dál a vykopal další studni; o tu se již nepřeli. Pojmenoval ji Rechobót (to je Prostorná) a řekl: ‚Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit‘“ (1. Mojžíšova 26:19-22). Skvělý příklad praktikování odpuštění. Izák během sucha vykopal studny, jeho nepřátelé se tam ale nastěhovali a nárokovali si je. Nebylo to spravedlivé, on ale místo odplaty šel dál a vykopal studny nové a Bůh mu velmi požehnal.
Pravda je taková, že Bůh vyplní prázdnotu tvého života, když odpustíš těm, kdo ti ublížili. Musíme si přiznat, že dokud budeme tuto planetu sdílet s jinými nedokonalými lidskými bytostmi, budou nám ubližovat. Neexistuje způsob, jak se tomu vyhnout. A když je rána hluboká, může být těžké odpustit. Znamená to však, že bys měl předstírat, že se nic neděje, a popírat své pocity? Ne, prvním krokem k uzdravení je přiznat si své pocity. A Ježíš k tomu přidává ještě druhý krok: „… modlete se za ty, kteří vám ubližují“ (Lukáš 6:28). Když to uděláš, stane se něco neočekávaného. Tvé srdce změkne a ty začneš na pachatele pohlížet Božíma očima místo skrze vlastní syrové emoce. Možná namítneš, že mu ale nechceš odpustit! Pak je tu třetí krok. Přiznej si svou neochotu odpustit a požádej Boha, aby tě učinil ochotným. Modli se: „Obrať mě, ať se vrátím zpět…“ (Jeremjáš 31:18, B21).