„Vším způsobem budete obohacováni…“ 2. Korintským 9:11

Představ si, jak by bylo pro elektrárenskou společnost směšné, kdyby vyráběla energii a jenom ji hromadila. Zákazníci by byli potmě a společnost by zakrátko zkrachovala! Stejný princip platí i pro naše finance. „Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť ‚radostného dárce miluje Bůh‘. Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo…“ (2. Korintským 9:7-8).
Někteří lidé odmítají dávat z chamtivosti, ve většině případů to tak ale není. Pravda je taková, že se bojíme, že pokud se nepostaráme o vlastní zájmy, nebude o ně nakonec postaráno vůbec. Takové uvažování ale nedává smysl. Je to jako kdyby farmář odmítl zasít pro příští sklizeň, protože se bojí pustit semena. Bůh říká, že první desetina našeho příjmu patří jemu (viz Malachiáš 3:10). Říká to proto, že je chudý a potřebuje to? Ne! Chce, abys zaséval pro jeho království kvůli tomu, aby se na zemi mohlo uskutečňovat jeho dílo a jeho vůle, a proto, abys měl sklizeň, až ji budeš potřebovat.
Ježíš řekl, že když Boží dílo postavíme na první místo a budeme dělat, co chce on, pak dostaneme i vše ostatní (viz Matouš 6:33). Když se staneš potrubím pro Boží království, „budeš obohacován vším způsobem“ (viz 2. Korintským 9:11). Ve skutečnosti, když se nad svými financemi zamyslíš z biblického úhlu pohledu, neměl by ses bát toho, že rozdáváš příliš mnoho, ale toho, zda nezaséváš příliš málo!