„A to jste někteří byli.“ 1. Korintským 6:11

Pavel vyjmenoval několik nejhorších hříchů, jaké si jen lze představit, a pak řekl Korinťanům: „A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha“ (1. Korintským 6:11). Takže než vyneseš rozsudek nad někým jiným, vzpomeň si, z čeho Bůh pozvedl tebe! Mnozí z nás si myslí, že „dobré“ kázání je takové, které přeletí přes naši hlavu a zasáhne souseda přímo mezi oči! Přivádění na pravou cestu má v Písmu dva významové odstíny.
První znamená vyjmutí nádoru, který tě může zabít, a proto je třeba ho odstranit. Pavel napsal: „Bratří, upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení. Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův“ (Galatským 6:1-2). A nedělej si iluze, snášet s někým jeho hanbu a ponížení se ti může stát těžkým břemenem. Přesto: „… bychom měli (věnovat) zvláštní pozornost těm, kteří patří do rodiny víry“ (Galatským 6:10, přel. z angl.). Pokud máš tendenci rychle odsuzovat jiné – a občas to děláme všichni – polož si otázku: Jestli lidé nenajdou milosrdenství u těch, kteří je káží, kde jinde je mohou najít?
Druhým významem je obnovení zlomené kosti. Písmo nám říká: „Kristus nás učinil jedním tělem, vzájemně pospojovaným“ (Římanům 12:5, přel. z angl.). Naše duchovní rodina je ve skutečnosti důležitější než ta pozemská, protože přetrvá navěky. Když pozvedneš člena rodiny, který upadl, pomůžeš mu uzdravit jeho bolest a stát se opět živou, funkční součástí Kristova těla. Dnešní slovo pro tebe tedy zní: Buď tím, kdo uvádí na pravou cestu.