„Už nejste žádní cizinci ani outsideři. Patříte sem…“ Efezským 2:19, přel. z angl.
„Bůh stvořil nový druh člověka, a tím každému umožnil nový začátek. Svou smrtí na kříži nás Kristus spojil v jedno. Kříž nás přiměl, abychom se objali, a to byl konec nepřátelství. Kristus přišel a hlásal pokoj vám, cizincům, a pokoj nám, kteří jsme zasvěcení. Jednal s námi jako se sobě rovnými, a tak nás učinil sobě rovnými. V něm máme všichni stejný podíl na Duchu a stejný přístup k Otci. Je to dostatečně jasné, ne? Už nejste tuláci a vyhnanci. Toto království víry je nyní vaší domovskou zemí. Už nejste žádní cizinci ani outsideři. Patříte sem a máte stejné právo na jméno křesťan jako kdokoli jiný. Bůh nám buduje domov a při jeho stavbě používá nás všech, ať jsme sem přišli jakoukoli cestou. Pro stavbu základů použil apoštoly a proroky. A nyní používá vás. Každou cihlu a každý kámen sestavuje přesně k sobě a úhelným kamenem učinil Krista, který drží všechny části pohromadě. Den za dnem vidíme, jak ta stavba nabývá podoby“ (Efezským 2:15-21, přel. z angl. parafrázované verze).
Co by sis pomyslel, kdyby tvé děti stály před tvým domem a prosily, abys je pustil dovnitř? Copak bys jim neřekl: „Pojďte dál, jste moje tělo a krev. Mám vás rád, nemusíte mě prosit.“? Bůh buduje dům a ty jsi jeho součástí. Můžeš k němu přijít kdykoli a s jakoukoli potřebou, protože víš, že budeš s láskou přijat. Bůh je otec, o jakém jsi vždycky snil, a ty jsi dítě, které on vždycky chtěl. Pokud o tom pochybuješ, podívej se na kříž – tak moc tě Bůh miluje. A nyní mu patříš!