„Kdo se třese před lidmi, upadá do pasti…“ Přísloví 29:25, přel. z angl.

Pokud je tvým životním cílem získat uznání lidí, nikdy se nebudeš cítit skutečně bezpečně. Proč? Protože jednou určitě přijde čas, kdy uděláš něco, co se jim nebude líbit, co pak? Bible říká: „Kdo se třese před lidmi, ten upadá do pasti, kdo však doufá v Hospodina, má v něm svůj hrad“ (Přísloví 29:25, přel. z angl.). Past je jen jiný výraz pro vězení. Pokud tvou osobní hodnotu může určovat někdo jiný než Bůh, může ten „někdo“ z tebe udělat vězně, kdykoli se rozhodne.
Když se názor kritika stane tvým vlastním názorem, žiješ ve vězení, které sis sám vytvořil. Smiř se s tím, že na některé lidi, na něž se tak usilovně snažíš zapůsobit, nikdy nezapůsobíš. Musíš se vyrovnat s tím, že z Boží perspektivy na tom nezáleží. Když to víš, umožňuje ti to pracovat s lidmi, aniž by ses nechal ovládat jejich náladami a řídit se jejich názory. Pokaždé, když Pavel přišel do jiného města, setkávali se s ním lidé, kteří jej slyšeli poprvé. Někteří ho měli rádi, jiní ne. Napsal o tom: „Někdo totiž říká: ‚Jeho dopisy jsou závažné a mocné, ale osobní přítomnost slabá a řeč ubohá‘“ (2. Korintským 10:10, ČSP). Jak se s tím tedy Pavel vypořádal? Napsal: „Jde mi o přízeň u lidí, anebo u Boha? Snažím se zalíbit lidem? Kdybych se stále ještě chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým“ (Galatským 1:10).
Jestli se v životě chceš cítit bezpečně a chceš, aby tě naplňovalo to, co děláš, musíš dospět k tomu, že se můžeš podívat do zrcadla a říct: Bůh mne miluje, mám jeho přízeň, a to je to, na čem záleží!