„Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.“ 1. Janova 3:14

Existuje přímá souvislost mezi tvým zdravím a vztahy, v nichž žiješ. Když žiješ sám, izolovaný od ostatních, máš dvakrát až pětkrát vyšší pravděpodobnost, že předčasně zemřeš, než mají lidé s úzkými vazbami! Dokonce i lidé se špatnými návyky jako kouření, přejídání se a fyzická nečinnost, zůstávají-li společensky propojeni, žijí déle než lidé se skvělými zdravotními návyky, kteří jsou izolovaní.
Fyzickou životodárnou sílu propojení můžeme vidět v životě Winstona Churchilla. Měl nádherné manželství a byl hluboce spjat se svou rodinou, přáteli, národem a prací. Jeho zdravotní návyky ale byly příšerné. Stravoval se hrozně a neustále kouřil doutníky. Příliš pil, měl zvláštní spánkový režim a vedl výhradně sedavý způsob života. Přesto se dožil devadesáti let. To mi připomíná novináře, který se jednoho starého muže vyptával na jeho dlouhověkost: „Předpokládám, že je to tím, že systematicky cvičíte.“ Muž zavtipkoval: „Jediné cvičení, které praktikuji, je to, že pomáhám jako nosič rakví svých přátel, kteří si dopřávali namáhavé cvičení!“ (Tím rozhodně nechceme říct, že přimhuřujeme oči nad špatnými návyky!)
Bůh řekl: „Není dobré, aby člověk byl sám“ (1. Mojžíšova 2:18), protože když jsi sám, je pravděpodobnější, že podlehneš pokušení či depresi, staneš se zahleděným do sebe a budeš utrácet peníze sobeckým způsobem. Nejenže budeš trpět, ale lidé, které ti Bůh dal do života, budou ošizeni o lásku, kterou chtěl, abys s nimi sdílel. Možná namítneš, že ti lidé ublížili. To se stalo každému z nás. Ale stejně jako odpovědí na hadí uštknutí je hadí protijed, odpovědí na špatné vztahy jsou vztahy dobré. Bůh pro tebe má nějaké připravené, tak si s ním o tom dnes promluv.