„… aby se jim i jejich synům vždycky vedlo dobře.“ 5. Mojžíšova 5:29
Ať už po tobě Bůh požaduje cokoli, dá ti milost, abys to mohl udělat. To však neznamená, že to bude snadné. Šadrak, Méšak a Abed-nego byli králem odsouzeni k upálení zaživa, protože se odmítli poklonit před jeho zlatou sochou. Všimni si jejich vyznání víry: „Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás. Ale i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme“ (Daniel 3:17-18). Z toho vyplývá, že: 1) Nikdy nepochybovali, že Bůh je mocen je vysvobodit z ohnivé pece. 2) Nikdy nepochybovali, že Bůh je může vysvobodit z rukou krále. 3) Nikdy neuvažovali, že by mohli být neposlušní Bohu!
Jak se příběh vyvinul? „Tu král Nebúkadnesar užasl a chvatně vstal. Otázal se královské rady: ‚Což jsme nevhodili do ohně tři svázané muže?‘ Odpověděli králi: ‚Jistěže, králi.‘ Král zvolal: ‚Hle, vidím čtyři muže, jsou rozvázaní a procházejí se uprostřed ohně bez jakékoli úhony. Ten čtvrtý se svým vzhledem podobá božímu synu‘“ (Daniel 3:24-25). A jak to dopadlo? „A král zařídil, aby se Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi v babylónské krajině dobře dařilo“ (Daniel 3:30).
Možná si říkáš, že to, čím procházíš, je ta nejtěžší věc, kterou od tebe kdy Bůh žádal. Když tě ale Bůh požádá, abys udělal něco, co nechceš nebo máš pocit, že to nedokážeš, má na mysli tvé nejlepší zájmy. Když tvé děti řeknou: „To nedokážu, to je moc těžké!“ rozmyslíš si to a necháš je z toho vycouvat? Ne, trváš, na tom, protože víš, že je to pro jejich dobro. A totéž Bůh cítí ve vztahu k tobě: „Kéž mají stále takové srdce, aby se mě báli po všechny dny a dbali na všechny mé příkazy, aby se jim i jejich synům vždycky vedlo dobře“ (5. Mojžíšova 5:29).