„Ale to mám proti tobě, že už nemáš takovou lásku jako na počátku.“ Zjevení 2:4
Ježíš řekl církvi v Efezu tři věci:
1) Rozpomeň se. „Rozpomeň se, odkud jsi klesl…“ (Zjevení 2:5). Místo aby ses soustředil na hloubku, kam jsi klesl, přemýšlej o výšce, kterou jsi kdysi znal. Nemysli na nejhorší časy, ale na ty nejlepší. Vzpomeň si na doby, kdy byl čas strávený na modlitbě a nad Písmem vrcholem tvého dne. Co jsi tehdy dělal a nyní neděláš?
2) Čiň pokání. To znamená změnit myšlení, směřování a jednání. Nemůžeš vyřešit problém, když se budeš dále chovat a myslet způsobem, které ho způsobily. Potřebuješ nové myšlení a nové jednání. Když se marnotratný syn dostal do vepřince, uvědomil si, že je na dně. Tehdy řekl: „Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě“ (Lukáš 15:18). Jeho otec mu odpustil a přijal ho zpět. Jak jeho příběh dopadl? Vyměnil staré hadry za roucho hodné syna a zaujal právoplatné místo u rodinného stolu. A tak to může být i s tebou.
3) Navrať se na začátek. „… navrať se a jednej jako dřív“ (Zjevení 2:5). Udělej si seznam činností, které jsi dělal, když se ti ve vztahu s Bohem vedlo skvěle, a poté se s modlitbou na rtech zavaž činit je znovu každý den. Nečekej, až se ti bude chtít. Dělej to tak dlouho, dokud se v tobě znovu nerozhoří radost z první lásky. Pochybuješ, že k tobě bude Bůh milostivý? Přečti si toto: „Ty jsi však Bůh ochotný odpouštět, milostivý a soucitný, shovívavý a nesmírně milosrdný, proto jsi je neopustil“ (Nehemjáš 9:17).