„Ovoce Božího Ducha však je … sebeovládání.“ Galatským 5:22-23
Ovládáš sebe, nebo druhé? Pojďme to zjistit. Ti, kdo ovládají druhé, dávají za své problémy vinu ďáblovi, lidem nebo okolnostem a reagují kritikou, rozhořčením nebo projevy frustrace. Manipulují lidmi a okolnostmi ve svůj prospěch. Jenže to nefunguje. Jejich pokusy jen zvyšují jejich utrpení a mění jejich vztahy v boj o moc. Čím více se snaží ovládat druhé, tím hůře se cítí, čím hůře se cítí, tím více se snaží ovládat. To ale není Boží plán pro tebe.
Lidé vycvičení v sebeovládání rozumějí, že ďábel bez jejich spolupráce nic nezmůže. A ty s ním spolupracovat nemusíš (viz Efezským 4:27). Chápou, že problém není v lidech ani v okolnostech, ale v tom, jak s nimi jednáme a jak na ně reagujeme. Proto sami sobě připomínají tři věci:
1) Ten, koho musím ovládat, jsem já sám.
2) Někdy je třeba lidi a okolnosti předat Bohu, aby s nimi jednal.
3) Denně potřebuji čerpat z moci Ducha svatého, abych mohl ovládat své reakce, mohl se řídit biblickými zásadami „rozvahy“ a měl život stále pod kontrolou (viz 2. Timoteovi 1:7).
Výsledkem je, že ti, kdo se umějí ovládat, si nezahrávají s obviňováním, snaží se nepůsobit bolest sami sobě a vyhýbají se přeměně svých vztahů s druhými v bitevní pole. Vědí, že sebeovládání je druh ovoce, které je dílem Ducha svatého. Chápou, že tento Duch je nebude ovládat, ani jim nebude pomáhat ovládat druhé. Zmocní je ale, aby mohli ovládat sami sebe. Lidé zmocněni Duchem svatým jsou osvobození, přestávají být součástí problému a stávají se součástí řešení.