„… hřích, jehož jsme se ve své pošetilosti dopustili.“ 4. Mojžíšova 12:11
Pokud si myslíš, že kritizováním druhých jen uplatňuješ své právo na svobodu projevu a že o nic nejde, zastav se a zamysli se nad následujícím:
1) Když Áron a Miriam kritizovali Mojžíše za to, že se oženil s etiopskou ženou, Bůh to považoval za hřích. Postihl Miriam malomocenstvím a Áron rychle činil pokání: „Udělali jsme hloupost … zhřešili jsme“ (viz 4. Mojžíšova 12:11). Ano, Bůh Miriam uzdravil, ale až poté, co se veřejně ztrapnila.
2) Kritický postoj ničí tvé vztahy s lidmi. „Hospodin Mojžíšovi odvětil: ,… Sedm dní bude vyloučena z tábora, potom se zase připojí‘“ (4. Mojžíšova 12:14). Malomocenství bylo nakažlivé, proto byli nemocní izolováni od ostatních. Z toho plyne důležité ponaučení: Pokud se staneš známým pro svůj kritický postoj, lidé se od tebe budou distancovat a budou se ti vyhýbat. Je to otázka důvěry, vědí, že když s nimi mluvíš o druhých, budeš pak s jinými zase mluvit o nich.
3) Kritický postoj ti brání v pokroku. „Tak byla Miriam sedm dní vyloučena z tábora a lid netáhl dál, dokud se Miriam nepřipojila“ (4. Mojžíšova 12:15). Byl jsi někdy členem organizace, kde jeden člověk věčným hledáním chyb ničil efektivitu a bránil pokroku celé skupiny?
4) Kritický postoj škodí tvému vztahu s Bohem. „Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře? Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu, nemá pomlouvačný jazyk, druhému nedělá nic zlého, na svého druha nekydá hanu… Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí“ (Žalm 15:1-5).