„… nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.“ 1. Korintským 15:10
Kdykoli o někom smýšlíš nízko kvůli tomu, že není příslušníkem tvé rasy, vyznání, pohlaví nebo sociální skupiny, projevuješ elitářský postoj. Elitářství má kořeny v pýše, a to je problém: „… Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost“ (Jakub 4:6). Zde jsou dva biblické příklady elitářského postoje typu „oni nejsou jedni z nás“:
1) Když Bůh vylil svého Ducha na sedmdesát starších, kteří byli vůdci Izraele, všichni prorokovali. Ve chvíli, kdy se to stalo, dva z nich nebyli přítomni. Později je Jozue viděl prorokovat a oznámil to Mojžíšovi. „‚Mojžíši, můj pane, zabraň jim v tom!‘ Ale Mojžíš mu řekl: ‚Ty kvůli mně žárlíš? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin dal svého ducha!‘“ (4. Mojžíšova 11:28-29). Jozue si myslel, že kvalifikovaná byla jen vybraná skupina.
2) „Jan mu řekl: ,Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, ale s námi nechodil; i bránili jsme mu, protože s námi nechodil.‘ Ježíš však řekl: ,Nebraňte mu! Žádný, kdo učiní mocný čin v mém jménu, nemůže mi hned nato zlořečit. Kdo není proti nám, je pro nás‘“ (Marek 9:38-40).
Pokud druhé vylučuješ nebo se cítíš být nad nimi nějak nadřazen, přečti si pečlivě tato Pavlova slova: „Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval – nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou“ (1. Korintským 15:10).