„… jsem jak ptáče, jež na střeše osamělo.“ Žalm 102:8
V prosinci 1998 byl ve svém bytě v německém Bonnu nalezen mrtvý Wolfgang Dircks, rozvedený invalidní samotář. Když ho našli, byl mrtev již pět let. Bylo mu čtyřicet tři let a zemřel u televize. Sousedé si jeho nepřítomnosti nevšimli. Jeho domácí přišel až poté, co se vyčerpal bankovní účet, z něhož byl placen nájem. Na klíně Dircksových ostatků stále ležel televizní program otevřený na stránce z 5. prosince 1993, což bylo zřejmě datum jeho smrti. Televize už byla dávno vypnutá, světla na jeho vánočním stromku z roku 1993 ale stále svítila.
Když Bůh stvořil Adama, řekl: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou“ (1. Mojžíšova 2:18). Byl jsi stvořen k životu ve vztahu. Nemusíš přijmout samotu jako svůj úděl. Místo toho:
1) Najdi potřebu a uspokoj ji. Osamělost často není způsobena nepřítomností lidí, ale životního smyslu. Projev opravdový zájem o těžkosti druhých. Nedělej cílem každého rozhovoru vlastní problémy a starosti: „… v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu“ (Filipským 2:3-4).
2) Nešetři svým časem, talenty a prostředky. Ne každý přijme to, co nabízíš, někdo ale ano. Pros Pána o vedení a nepřestávej nabízet pomoc. Bůh říká: „… jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval…“ (Izajáš 43:4).