„Kdo nechce pracovat, ať nejí!“ 2. Tesalonickým 3:10
Soucit bez odpovědnosti je jen shovívavost. Bible nás učí, že máme odpovědnost za nasycení těch, kdo jsou skutečně hladoví a nemohou se o sebe postarat sami. Ale přiznejme si, že někteří lidé budou raději hladovět, než by šli do práce.
Šalomoun napsal: „Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět“ (Přísloví 19:15). Apoštol Pavel to o staletí později vyjádřil ještě jasněji: „Když jsme u vás byli, přikazovali jsme vám: Kdo nechce pracovat, ať nejí!“ (2. Tesalonickým 3:10). Poslechni si, co říká Šalomoun o lenochovi: „Zahálčivý nebude si péci úlovek…“ (Přísloví 12:27). „Lenoch sáhne rukou do mísy, ale k ústům už ji nevrátí“ (Přísloví 19:24).
To je charakteristika lenocha! Chce mít svůj chleba s máslem, ale chce, aby mu ho namazal někdo jiný. Když uloví zvíře, sám si maso neočistí a neuvaří, čeká, že mu ho uvaří a naservíruje někdo jiný. O čem zde Bible mluví? O člověku, který nikdy nebude pracovat. Když mu nějakou práci svěříš, buď ji nedodělá, nebo ji udělá jen napůl. Šalomoun to vtipně shrnul: „Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci…“ (Přísloví 21:25). Není jiná cesta: chceš-li, aby ti Bůh v životě žehnal, musíš být ochoten pracovat!