„Každý bude odpovídat sám za sebe.“ Galatským 6:5
Jestli chceš do vztahu pozitivně přispívat, je velmi důležité, abys přejímal odpovědnost za sebe, své myšlenky a své činy. Někdy však zacházíme příliš daleko a přebíráme nezdravou odpovědnost za jiné, což následně používáme jako výmluvu, proč neneseme odpovědnost za sebe a své vlastní okolnosti. Například použijeme neplánované otěhotnění jako výmluvu, proč jsme nezvládli vysokou školu. Nebo své neštěstí svádíme na skutečnost, že jsme kvůli dětem zůstali v manželství. Zaměřujeme se na jiné a přebíráme odpovědnost za jejich život takovou měrou, že si nikdy nenajdeme čas, abychom hledali východisko z vlastní situace.
Nakonec se všechna ta bída a těžké časy stanou naší identitou. Nejenže si stěžujeme, stáváme se chronickými stěžovateli. Buďme upřímní! Naše nářky jsou někdy prostě jen výmluvou, umělým přizpůsobováním pravdy, kterým chceme zakrýt své rozhodnutí házet vinu za svou situaci na jiné. Vyhýbáme se tím převzetí zodpovědnosti za svůj život.
Všichni se musíme v životě rozhodovat. Zůstat, nebo odejít, utkat se s něčím, nebo to ignorovat, stěžovat si, nebo hledat řešení. Přebírat odpovědnost za jiné, ať už je to tvůj manželský partner, tvé děti nebo tví rodiče, nikdy není dobrý nápad, pokud to děláš proto, aby ses vyhnul rozhodování o tom, co musíš udělat u sebe. Bible říká: „Každý ať zkoumá své vlastní jednání; pak bude mít čím se chlubit, bude-li hledět jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými. Každý bude odpovídat sám za sebe“ (Galatským 6:4-5).