„Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“Lukáš 18:14

Ježíš řekl: „Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník. Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník. Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.‘ Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚Bože, slituj se nade mnou hříšným.‘ Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen“ (Lukáš 18:10-14).
Můžeš vypadat jako nejzbožnější člověk v církvi, a přesto můžeš mít srdce plné pýchy. A nejhorší na tom je, že si to ani neuvědomuješ. Když si například připisuješ všechny zásluhy za věci, kterých ti Bůh umožnil dosáhnout, je to pýcha. Když se srovnáváš s druhými, je to pýcha. Když si myslíš, že můžeš naplňovat Boží vůli bez Boží pomoci, je to pýcha. Když odmítáš lidi, kteří neodpovídají tvé věkové skupině nebo tvému sociálnímu prostředí, je to pýcha.
Na postoje pýchy doplatíme, protože Písmo říká: „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost“ (Jakub 4:6). Jestliže tedy chceš chodit v Boží přízni, pokoř se před ním.