„Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho.“ Žalm 118:24
Bůh chce, abychom byli vděční za období, v němž se nacházíme, a abychom žili „tady a teď“. Někteří lidí žijí pouze pro budoucnost. „Budu šťastný až…“ Jiní žijí v minulosti. Šalomoun se k nim obrací: „Neříkej: ‚Čím to je, že dny dřívější byly lepší než tyto?‘ To není moudré, ptáš-li se na to“ (Kazatel 7:10).
Časopis New Yorker jednou uveřejnil kreslený vtip: Dva mniši v kutně a s vyholenými hlavami sedí vedle sebe na podlaze se zkříženýma nohama. Mladší z nich se s tázavým výrazem ve tváři dívá na staršího, který říká: „Dál už se nic dít nebude. Tohle je ono.“ Právě to znamená žít „tady a teď“. Nečekáme na něco dalšího, nerozptylujeme se ničím kolem sebe, nesnažíme se mentálně uniknout do jiné doby. Žijeme naplno, protože žijeme daným okamžikem! Možná pro tebe Bůh v minulosti učinil velké věci a ty mu důvěřuješ, že pro tebe velké věci udělá i v budoucnu. Nicméně jeho přítomnost, jeho moc, jeho dobrotu, jeho přízeň, jeho požehnání a vše, čím je, můžeš zakoušet pouze „tady a teď“.
Žiješ v ulitě, aby ses ochránil před sžírající bolestí života? Chráníš se tím, že se stahuješ hlouběji do své ulity a jsi dostupný, jen když je to příjemné, předvídatelné a bezpečné? „Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho“ (Žalm 118:24). Proto žij „tady a teď“.