„Pakli toho, cos měl prve, bylo málo, převelice vzroste, co budeš mít potom.“ Jób 8:7
Úspěch je snazší rozpoznat při pohledu zpět než při pohledu dopředu. Některým lidem může trvat mnoho let, než rozpoznají svůj úspěch, oslaví ho a budou se v něm cítit bezpečně. Je to proto, že nám chybí správná perspektiva. Přes řeku Mississippi se v jejím nejširším místě dostaneš jen po ocelovém mostě dlouhém tři kilometry, zatímco u pramene je to tak malý potok, že ho můžeš přeskočit. Přitom je to stále stejná řeka. Většina věcí začíná v malém!
Slyšel jsi někdy „modlitbu pokoje“? Zní takto: „Bože, daruj mi pokoj, abych dokázal přijmout věci, které nemohu změnit, odvahu, abych dokázal změnit věci, které změnit mohu, a moudrost, abych dokázal rozpoznat jedny od druhých.“ Poprvé se ji pomodlil teolog Reinhold Niebuhr v malém kostele v Massachusetts během nedělní ranní bohoslužby. Ve shromáždění byla toho dne jen malá skupinka lidí, jednomu člověku se ale modlitba líbila a po bohoslužbě požádal Niebuhra o její kopii. „Tady,“ odpověděl Niebuhr a podal mu zmačkaný kus papíru. „Pochybuji, že to ještě někdy budu potřebovat.“ Ale hádej, co se stalo. Tato modlitba se stala nejrozšířenější modlitbou na světě hned po modlitbě Páně. Není to ironie, že se Niebuhrova modlitba stala tak oblíbenou? On sám zřejmě neměl příliš správnou perspektivu, protože neviděl, co má.
Měj ten příběh před očima, ještě jednou si přečti následující verš z Písma a pořádně se nad ním zamysli: „Pakli toho, cos měl prve, bylo málo, převelice vzroste, co budeš mít potom“ (Jób 8:7). S Boží pomocí můžeš svůj neúspěch proměnit v úspěch a přejít k něčemu většímu.