„… plný milosti a pravdy.“ Jan 1:14
Někteří z nás se zaměřují na milost, ale zdráhají se konfrontovat lidi s pravdou, aby je neurazili. Jiní se naopak zaměřují na pravdu, nedokážou ale lidem ukázat Boží milost. Ježíš však byl „plný milosti a pravdy“ (viz Jan 1:14), a my musíme usilovat o stejnou rovnováhu!
Jeden muž, který se příliš nezajímal o duchovní záležitosti, se občas stýkal s křesťanem ze sousedství. Povídali si přes plot, půjčovali si vzájemně nářadí a podobně. Pak bohužel manželka toho nevěřícího onemocněla rakovinou a zemřela. Zde je část dopisu, který poté její manžel napsal: „Byl jsem úplně zoufalý. Přípravy na pohřeb a obřad jsem prožíval jako v transu. Po obřadu jsem šel k řece a celou noc jsem se procházel. Ale nechodil jsem sám. Můj soused se asi o mě bál a celou noc zůstal se mnou. Nemluvil ani nešel vedle mě. Prostě šel za mnou. Když konečně nad řekou vyšlo slunce, přišel ke mně a řekl: ‚Pojďme se nasnídat.‘ Teď chodím do církve. Do sboru svého souseda. Křesťanství, které dokáže projevit takovou starostlivost, jakou mi projevil můj soused, je něco, o čem se chci dozvědět víc. Chci takhle milovat a být milován po zbytek života.“
Každý zemědělec ti řekne, že než zaseješ semeno, musíš připravit půdu. „Láska nechť je bez přetvářky“ (Římanům 12:9). Pokud se k lidem budeš chovat laskavě, otevřou svá srdce a mysl pravdě, o niž se s nimi chceš podělit.