„Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači – to byste klamali sami sebe!“ Jakub 1:22
Když posloucháš nebo čteš Boží slovo, ale neaplikuješ ho na svůj život, klameš sám sebe. Proč?
1) Spokojuješ se raději se znalostmi než se zkušenostmi. Bible říká: „Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích“ (Jakub 4:17). Jak se to týká tebe? Pokud znáš pravdu, ale nejednáš podle ní, neznamená to, že se jen dopouštíš chyby nebo špatného úsudku, zkrátka hřešíš. Bible říká, že poznání bez poslušnosti je hřích.
2) Srovnáváš se s druhými. Pavel napsal: „Každý ať … a nesrovnává se s druhými“ (Galatským 6:4, B21). „Neopovažujeme se zařadit mezi ty nebo srovnávat s těmi, kteří doporučují sami sebe: tím, že se měří jen podle sebe a srovnávají sami se sebou, ztrácejí soudnost“ (2. Korintským 10:12). To ti umožňuje zůstávat tělesný a pohodlný, a čím jsi starší, tím jsi v tom zběhlejší. Postupem času si vytvoříš zásobu odpovědí, a když se ti pravda dostane příliš blízko, máš připravených sto plus jedno zdůvodnění, proč se to týká všech kromě tebe.
3) Slovo tebou na chvilku pohne, nezmění tě ale natrvalo. Není nic špatného na tom, reagovat na duchovní pravdu emocionálně. Jestliže ovšem budeš vesele pokračovat ve své cestě, aniž bys jakkoli změnil své chování, pak se tvá spiritualita změní v pouhý mdlý emocionální zážitek.
4) Nahrazuješ proměnu komunikací. Mluvíš, ale neděláš, co máš. Myslíš si, že stačí, když o nějakém bodu Písma dlouze a přesvědčivě mluvíš. Nestačí! Jakub říká: „Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači – to byste klamali sami sebe!“ (Jakub 1:22).