„Já sám půjdu s vámi a dám vám odpočinutí.“ 2. Mojžíšova 33:14
Když cítíš Boží přítomnost a víš, že Bůh je s tebou, zvládneš cokoli, co život přinese. Zkus si představit, jaký úkol stál před Mojžíšem. Měl vysvobodit dva milióny lidí z otroctví, vést je pouští, kde byli vystaveni nepřátelům a živlům, jako jsou extrémní horko či extrémní chlad, sytit je, šatit je, řešit jejich spory a udržovat je na cestě za jejich osudem.
Mojžíš se modlil: „Kdyby s námi neměla být tvá přítomnost, pak nás odtud nevyváděj!“ (2. Mojžíšova 33:15). Raději by nešel nikam, než aby někam šel bez Hospodina. Poté, co byl odhalen Davidův poměr s Batšebou, se David nemodlil: „Neber mi mou korunu, mé království ani mé vojsko.“ Ne, on věděl, na čem záleží nejvíc: „Jen mě neodvrhuj od své tváře, ducha svého svatého mi neber!“ (Žalm 51:13). Abys mohl duchovně růst, musíš si stále víc uvědomovat Boží přítomnost ve svém životě. Jak to můžeš dělat? Nebuď jako kámen, buď jako houba. Když hodíš kámen do řeky, bude na povrchu mokrý, jeho jádro ale zůstane suché a tvrdé. Když ale do vody ponoříš houbu, změní voda samotnou podstatu její existence.
Zpomal a vnímej Boží přítomnost. Začni tím, že si přečteš následující verš z Písma. Zapiš si ho, opakuj ho pořád dokola a každý pór své duše otevři Boží přítomnosti: „Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá“ (Sofonjáš 3:17).