„Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného.“ Žalm 91:1
Během druhé světové války se v Británii stavěly protiletecké kryty. V jedné ulici jich často bylo několik. Jistý pastor vyprávěl, jak v jednom takovém krytu stál, když všude kolem padaly bomby. Otočil se k muži vedle sebe a zeptal se: „Jak to, že tento kryt je vždycky přeplněný a ostatní jsou prázdné?“ Muž odpověděl: „Pastore, všichni víme, že jste Boží muž. Pokud Bůh bude chtít někoho zachránit, pravděpodobně zachrání vás. Proto jsme v tomhle krytu.“
Když o tom pastor později přemýšlel, řekl: „Mnozí z těch lidí nechodili do kostela a jméno Ježíš bylo v jejich slovníku jen nadávkou. Chtěli Boží ochranu, nechtěli ale Boží vládu.“ Odmítni žít tímto způsobem! Odevzdej život Bohu a těš se z jeho ochranné péče čtyřiadvacet hodin denně, sedm dnů v týdnu, dvaapadesát týdnů v roce, po celý svůj život.
„Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. Říkám o Hospodinu: ‚Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.‘ Vysvobodí tě… Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště… Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne, moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne. Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového“ (Žalm 91:1-7)