„Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl…“ Přísloví 24:32
Král Šalomoun je považován za jednoho z nejmoudřejších mužů, kteří kdy žili. Napsal tři knihy Bible a je často citován. Celý život se učil a hledal pravdu. „Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl…“ (Přísloví 24:32). Všimni si slov „vzal jsem si to k srdci“. To by měl být tvůj neměnný životní postoj. Boží vůlí pro tebe je, aby ses neustále učil, proměňoval, rostl a stával se zralejším, a to až do konce svého života. To předpokládá, že musíš mít vždy otevřenou mysl. Podívej se na farizeje. Byli stoprocentně oddáni svému náboženskému systému. Byli to ti nejvíce vzdělaní lidé tehdejší společnosti. Přesto Ježíšovi a pravdě, kterou hlásal, odporovali na každém kroku. Proč? Ze tří velmi častých důvodů:
1) Pýcha: „Jestliže to, co Ježíš říká, je pravda, znamená to, že my se mýlíme.“
2) Obava o vlastní bezpečí: „Když přijmeme jeho učení, co bude s naší pověstí a s našimi příjmy?“
3) Tradice: „Věřili jsme a dělali jsme to takhle po celé generace.“
Chápeš, kam tím směřujeme? Víš, jak bys to mohl aplikovat ve svém životě? Je dobré být spasený a posvěcený, pokud ovšem nejsi spasený, posvěcený a zablokovaný! Duchovní růst vyžaduje dvě věci – hlad po pravdě a pokoru uznat, že se stále máš co učit. Tyto dvě vlastnosti Bůh vždy ctí: „On pokorné vede cestou práva, on pokorné učí chodit po své cestě“ (Žalm 25:9). Proto měj vždy otevřenou mysl.
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.