„Bez víry … není možné zalíbit se Bohu.“ Židům 11:6
Bible říká, že při důležitém rozhodování, zvlášť může-li to ovlivnit život jiných, bys měl dělat dvě věci. Za prvé by sis měl spočítat náklady (viz Lukáš 14:28). To znamená, že bys měl vše zhodnotit a prozkoumat. A za druhé bys měl požádat o pomoc a radu. „Pošetilci zdá se, že je jeho cesta přímá, kdežto kdo poslouchá rady, je moudrý“ (Přísloví 12:15).
Nakolik by sis měl být jistý, než uděláš další krok? Pastor Andy Stanley ve své knize The Next Generation Leader (Lídr nové generace) napsal: „Obecně se dá říct, že pravděpodobně nikdy nebudete mít jistotu větší než osmdesát procent. Budete-li čekat na větší jistotu, může se stát, že propásnete příležitost.“ Na co čekáš ty? Na jistotu, že neuděláš chybu? Že tě nikdo nebude kritizovat a nezažiješ ostudu? Takhle se nikam nedostaneš. Jestli jsi udělal vše, co vyžaduje moudrost, musíš důvěřovat Bohu a riskovat na základě víry. Pokud to neuděláš, budeš nakonec žít s lítostí.
Dva psychologové z Cornellovy univerzity ve své studii zjistili, že na to, čeho litujeme, má zásadní vliv čas. Toho, co jsme udělali, obvykle litujeme jen v krátkém časovém horizontu. Z dlouhodobého hlediska však máme tendenci litovat spíš toho, co jsme neudělali. Podle studie padesát tři procent respondentů během průměrného týdne projevovalo lítost nad tím, co udělali, zatímco čtyřicet sedm procent jich litovalo toho, co neudělali. Když se však lidé zamýšlejí nad svým životem jako celkem, převažují výčitky z nečinnosti nad výčitkami z činů v poměru osmdesát čtyři ku šestnácti procentům. Jinak řečeno, nebudeš tolik litovat chyb, které jsi udělal, jako příležitostí, které ti Bůh připravil, a ty jsi je propásl. Proto se pusť do riskování založeného na víře.