„Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti.“ Přísloví 3:13
Staré moudré přísloví říká: „Dej člověku rybu, a nasytíš ho na celý den. Nauč ho rybařit, a nasytíš ho na celý život.“ Někdy lidé víc než tvé peníze potřebují tvou moudrost. Když jim věnuješ čas a sdílíš s nimi poznatky a moudrost, které jsi získal díky svým životním zkušenostem, investuješ do jejich budoucnosti. To je velký dar!
Znamená to však, že se nikdy nesmíš přestat učit. Někdy se přestáváme učit, protože jsme zpohodlněli. Máme pocit, že už jsme dostatečně vyspělí, nebo chceme jen maximálně využít schopnosti a znalosti, které už máme. Tehdy nejprve ustrneme na mrtvém bodě a pak začneme upadat. Ztrácíme svého novátorského ducha. Začínáme víc přemýšlet, jak být efektivní, než jak udělat něco nového. Snižujeme náklady, místo abychom investovali do růstu. Naše vize se stává velmi omezenou. Už nehrajeme pro vítězství, ale pro to, abychom neprohráli.
Všichni rádi děláme to, v čem jsme dobří, ale chceme-li být v něčem dobří, musíme své schopnosti neustále rozvíjet. Snížení dovedností vede k menšímu nadšení a nakonec k nespokojenosti. Pokud se dostaneme do této fáze, začneme se ohlížet za minulostí. Vzpomínáme na staré dobré časy, na své nejlepší dny, na dny slávy. V tom okamžiku jsme jen kousek od toho, abychom skončili. Nikdo se nechce učit od někoho, kdo už dávno přestal růst. Jestli chceš neustále dávat, musíš také růst tak dlouho, jak jen to je možné. „Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti“ (Přísloví 3:13).