„Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas…“ Kazatel 3:1
Proč se z veselého, spolupracujícího dvanáctiletého dítěte najednou stane zachmuřený, depresivní třináctiletý tvor? Za některými projevy chování teenagerů, které vás jako rodiče přivádějí k šílenství, stojí dvě mocné síly.
První souvisí se společenským tlakem, který je v tomto věku běžný. Je tu však ještě druhý rušivý faktor. Ten je spojen s hormonálními změnami, které nejen proměňují fyzické tělo, ale také převratně mění myšlení dětí. U některých dospívajících jsou chemické procesy v těle po několik let v nerovnováze, což způsobuje nezodpovědnost, rozčilení, výbuchy a dokonce i deprese. Tento zmatek může chlapce nebo dívku motivovat k jednání, které dospělým, kteří je s napětím zpovzdálí sledují, vůbec nedává smysl. Rodiče si v tomto iracionálním období často zoufají. Taková hormonální bouře může nabourat jejich rodičovské sebepojetí a vyvolat strach z něčeho zlého. Vypadá to, jako by se všechno, co se snažili své děti naučit, na několik let minulo účinkem. Sebekázeň, čistota, respekt k autoritám a slušnost mohou ustoupit riskantnímu chování a všeobecné hlouposti.
Jestli se vaše dítě právě nachází v této situaci, nezoufejte – blíží se lepší časy. Váš nepředvídatelný teenager se může stát silnou osobností s dobrým úsudkem. Pokud neprovede něco destruktivního, než se jeho hormony opět uklidní. Co byste měli jako rodiče dělat? Předně nedělejte dlouhodobé závěry na základě krátkodobého období. Za druhé dejte dětem najevo, že je máte rádi, buďte trpěliví a modlete se za klid v duši. „A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl…“ (Filipským 4:7).
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.