„… buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.“Efezským 4:32
Podle výzkumů stojí jen tři procenta životních událostí opravdu za zapamatování. Proto se ti během průměrným způsobem probíhajícího roku uloží do dlouhodobé paměti přibližně sedmnáct zážitků. Ostatních sedmadevadesát procent vybledne – spadnou do černé díry podvědomí. Pokud na ta zbylá tři procenta nemůžeme nebo nechceme zapomenout, mohou nás dennodenně bolet. Činí z nás otroky vlastní minulosti. I když jsme svůj hřích vyznali, pořád si připadáme odsouzeni – a ten pocit odsouzení podkopává skutečnost, že je Bůh při nás (viz Žalm 56:10). Stále se trápíme a ubližujeme si. Pořád věříme lži, kterou nás klame „žalobce“ satan (viz Zjevení 12:10).
A jak můžeš toho žalobce přemoct a umlčet? Zjevení 12:11 praví: „Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví.“ Odmítni to! Vydej žalobci satanovi svědectví. Řekni mu, co pro tebe vykonala krev Ježíše Krista. Připomeň mu, že: „Nyní … není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši…“ (Římanům 8:1). Vůbec žádného, žádná celá nula nic. Ani stopa. Ani náznak. Ani narážka. Nedefinuj se tím, cos ty udělal nesprávně, nýbrž tím, co správného učinil Ježíš pro tebe. To vyhlašuj, místo sebedefinování se tím, co bolí. Nech minulost v minulosti.
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.