„Jsme přece jeho dílo! Bůh nás … stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil…“ Efezským 2:10, B21
Pro běžné oko to byl jen znehodnocený kus mramoru. Nepovedená socha, kterou sochař opustil již před půl stoletím. Mladý umělec Michelangelo v tom kameni ale viděl něco, co jiní neviděli. Otesávání skoro šestimetrového mramorového bloku mu zabralo téměř čtyři roky, tento zdánlivě bezcenný kámen byl ale předurčen k tomu, aby se stal podle mnohých nejúžasnější sochou, jaká kdy byla vytvořena. Michelangelo mrtvý kámen vzkřísil, vdechl do něj své umění a vytvořil Davida. Když kámen opracovával, věřil, že mistrovské dílo už je uvnitř něj. Stačilo jen odstranit přebytečný materiál, aby David mohl vystoupit.
Michelangelo si nevšímal toho, co bylo. Viděl to, co by mohlo být. Neviděl nedokonalosti kamene. Viděl mistrovské dílo nevídané krásy. Stejně vidí i Bůh, tebe: „Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil…“ (Efezským 2:10, B21). Každé umělecké dílo má svůj počátek v umělcově představivosti. Tak jsi i ty vznikl v Boží představivosti. Bůh tě počal dávno předtím, než tě počali tví rodiče. V představách Všemohoucího jsi nabyl podoby dřív, než jsi byl zformován v matčině lůně.
Bez ohledu na to, co si o tobě myslí druzí nebo co si o sobě myslíš ty sám, Bůh v tobě vidí potenciální mistrovské dílo. Nahlížet na sebe jinak znamená znehodnocovat a měnit svou pravou identitu. A právě při objevování své pravé identity zjistíš, že Bůh má pro tvůj život plán.
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.