„Od tebe pochází všechno. Dáváme ti, co jsme přijali z tvých rukou.“1. Paralipomenon 29:14
Když izraelský lid přinášel oběti na stavbu chrámu, David řekl: „… všechno, co je na nebi a na zemi, je tvé. … Bohatství a sláva pocházejí od tebe… Od tebe pochází všechno. Dáváme ti, co jsme přijali z tvých rukou“ (1. Paralipomenon 29:11-14).
Představ si na chvíli, že jsi zodpovědný za rozdávání peněz, které patří někomu jinému. Nesmíš je utratit. Můžeš jen rozhodovat, kam půjdou. Podíváš-li se na to z tohoto úhlu, není těžké si představit, že ti takováto role filantropa může přinášet potěšení. Koho by netěšilo být životně důležitým záchranným lanem pro ty, kteří to opravdu potřebují? Nebo bys snad nespal o něco lépe, kdybys věděl, že jsi změnil svět k lepšímu?
Jako správce toho, co ti Bůh svěřil, se právě v takové situaci nacházíš. Dostal jsi prostředky, které patří někomu jinému, a možnost rozhodnout, na co je použiješ. Jediné, co stojí mezi tebou a neomezenou radostí, je přijetí této reality a plné nasazení do práce pro Boží království na zemi. Zemědělec nekupuje semeno, aby ho spotřeboval nebo hromadil. Pouze se rozhoduje, kam je zaseje. Teprve tehdy, když je semeno nezvratně zaseto do země, může přijít sklizeň. Tak se dostaví radost. Pokud jsi ještě nenašel své příjemce v tomto světě, možná se připravuješ o radost, pro niž jsi byl stvořen. Hned za strachem, který tlumí tvou štědrost, čeká sklizeň radosti.
Proto Pavel napsal: „… buďte bohatí i v milosti dávání“ (2. Korintským 8:7, přel. z angl.).
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.