„… jsme… spoludědicové Kristovi…“ Římanům 8:16-17
Jako Boží děti máme podíl na stejném dědictví jako Kristus! Cokoli má on, máme i my! „… jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě“ (1. Janova 4:17). Proč se tedy v životě potýkáme s problémy, jestliže jsme spoludědicové s Kristem? Bývá to ze dvou důvodů:
1) Nevíme o svém dědictví. Nevíme o tom, k jaké naději nás Pán povolal, „jak bohaté a slavné je naše dědictví v jeho svatém lidu a jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme“ (viz Efezským 1:18-19). Nikdo nám nikdy neřekl, že nebojujeme o vítězství, ale vedeme boj z pozice vítězů. Jestliže jsi dal srdce Kristu, pak pro tebe platí: „… obdařil (tě) vším duchovním požehnáním nebeských darů…“ (Efezským 1:3). Všimni si, že slovo „obdařil“ je v minulém čase. Už máš vše, co potřebuješ, abys mohl být tím, čím Bůh chce, abys byl. Máš přístup ke „všem duchovním požehnáním“ (viz Efezským 1:3). Také to znamená, že tě Bůh vybaví a „posílí ve všem dobrém, abys plnil jeho vůli“ (viz Židům 13:21).
2) Ve své dědictví nevěříme. Jen si představ, jak by vypadal svět, kdyby křesťané po celé generace žili podle svého dědictví. Vypnuli by internetovou pornografii. Osamělí by nacházeli útěchu v Bohu, ne v náručí cizích lidí. Páry, které procházejí krizí, by trávily víc času modlitbou a méně času hádkami. Děti by považovaly za požehnání starat se o své stárnoucí rodiče.
„… abyste se přesvědčili, jak neuvěřitelně velká je moc, která ve vás působí. Je to táž moc, která vzkřísila Krista z mrtvých…“ (Efezským 1:19-20, SNC). Týž Duch, který přebývá v tobě a který vzkřísil Krista z mrtvých, promění každé tvé „nemohu“ v „mohu“. „Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu“ (Filipským 4:13).
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.