„Veď mě po cestě svých přikázání…“ Žalm 119:35
Cesta vztahů. Lidé, kteří jsou založeni vztahově, zjišťují, že zažívají hluboký pocit Boží přítomnosti, jsou-li zakotveni v pevných vztazích. Ježíšova slova: „Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich“ (Matouš 18:20), dávají těmto lidem dokonalý smysl.
Pokud jdeš po cestě vztahů, můžeš se cítit provinile, když slyšíš jiné lidi mluvit o dlouhých chvílích samoty s Bohem. Možná si říkáš, že samota by nebyla tak špatná, kdyby sis s sebou mohl vzít pár dalších lidí. Často zažíváš klíčové duchovní okamžiky jako například usvědčení z hříchu nebo povzbuzení k vytrvalosti tak, že k tobě Bůh promluví prostřednictvím jiných lidí. Mnohem ochotněji se věnuješ modlitbě nebo službě druhým, pokud to můžeš dělat v kontextu vztahů. Jestliže jsi na cestě vztahů, máš tendenci Boha slyšet spíš v rozhovoru než v knize. Jakmile se cítíš izolovaný, duchovně stagnuješ.
Musíš si však dávat pozor na dvě nebezpečí. Jedním z nich je povrchnost. Může se stát, že se rozptýlíš do tolika vztahů, že nikdo nepronikne tvou vnější slupkou, aby tě poznal, miloval a podněcoval k hlubšímu růstu. Druhým je, že se můžeš stát natolik závislým na myšlenkách a radách druhých, že si nevyvineš citlivost a schopnost slyšet Boha sám. „… a na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: ‚To je ta cesta, jděte po ní,‘ ať budete chtít doprava nebo doleva“ (Izajáš 30:21).
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.