„Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása.“ Žalm 62:2
Cesta ztišení a rozjímání. Jestliže k Bohu přicházíš touto cestou, máš rád klid a samotu. V dětství ti možná rodiče říkali, že máš víc chodit ven a hrát si s ostatními. Rozjímání a soustředěné přemítání je pro tebe přirozenou věcí. Často se cítíš jako pozorovatel života.
Následující verše ti mluví z duše: „Přemítejte o tom v srdci na loži a buďte zticha“ (Žalm 4:5). „Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se…“ (Žalm 37:7). „Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh“ (Žalm 46:11). „Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása“ (Žalm 62:2). Nejblíž Bohu se cítíš, když se zbavíš rozptylujících vlivů a hluku. Při modlitbě ti pomáhají obrazy, metafory a představy. Pokud jsi příliš zaneprázdněný nebo trávíš příliš mnoho času s příliš mnoha lidmi, začneš se cítit vyčerpaný a napjatý. Nepotřebuješ mnoho vnějších podnětů. Tvá duše vyžaduje, aby sis udělal čas na naslouchání Bohu v tichu a o samotě, potřebuješ prožívat prohlubující se pocit jeho přítomnosti. Musíš mít pravidelný, intenzivní a ničím nerušený čas o samotě.
Je tu ale jedno varování: Bible říká: „… jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat“ (1. Janova 4:11). Láska vyžaduje čas a úsilí, a někdy dokonce i oběť. Jedním z nejlepších způsobů, jak můžeš projevit svou lásku k Bohu, je projevit ji lidem kolem sebe.
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.