Slovo pro každý den

Nauč se respektovat autoritu

admin — Sat, 19 May 2012 00:01:00 +0000

„Cokoliv děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu.“ Koloským 3:23

Umíš si představit národ bez vůdce, pracoviště bez šéfa nebo armádu bez generála? Nastal by zmatek. Struktura vytváří pořádek; bez ní neexistuje postup dopředu. Proto neparkuješ své auto v ložnici, ani nespíš v garáži. Nauč se respektovat ty, kteří nad tebou mají autoritu. Uznávej ty, kteří žijí déle než ty, protože mají bohatství poznání, naslouchej jim a dělej pokroky. Dokud se nenaučíš přijímat příkazy, nikdy nebudeš schopen je dávat.
Ježíš tomuto rozuměl. Byl Synem Boha. Věděl více, než kterákoliv jiná lidská bytost, přesto ctil vládní autoritu, která měla moc. Když se Ho farizeové zeptali na Jeho názor na placení daní, odpověděl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu“ (Marek 12:17).
Říkáš slova pochybností o své vlastní organizaci? Snižuješ ty, kteří nad tebou mají autoritu? Teď s tím přestaň! Je pravda, že nejsou dokonalí. (Možná proto jsou schopni tolerovat tebe.) Pokud se stavíš proti každé instrukci, kterou dostaneš, nestěžuj si, až se lidé kolem tebe budou stavět proti tvým slovům a názorům. Zákon vzájemnosti říká, že pokud chceš, aby s tebou zacházeli s úctou, ty musíš ctít druhé. To zahrnuje ty, se kterými nesouhlasíš, nebo dokonce ty, které nemáš rád. Ježíš to tak dělal.
Modli se: „Otče, vím, že úcta k autoritě je vyučována ve Tvém Slově. Proto mi dnes připomínej, že můj úspěch závisí na mém postoji vůči těm, kteří jsou v postavení mých vedoucích. Věřím, že tak, jak já budu ctít je, tak Ty budeš ctít mě.“

Setkal jsem se s Mistrem tváří v tvář

admin — Fri, 18 May 2012 00:01:00 +0000

„Spatřili jsme jeho slávu…“ Jan 1:14

Bible říká: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy“ (Jan 1:14). Znát Pána Ježíše Krista osobně znamená milovat Ho, milovat Ho znamená sloužit Mu, a sloužit Mu znamená prožívat největší životní radost a naplnění. Neznámý autor napsal následující slova o Ježíši. Pokud Ho znáš jako svého Pána a Spasitele, bude to rezonovat ve tvém srdci. Pokud ne, naší modlitbou je, abys Ho chtěl dnes přijmout za svého Pána a Spasitele:
„Šel jsem životem lehkým krokem, nechal jsem se vést tím, co poskytovalo pohodlí a potěšení; až do jednoho dne, kdy jsem se na tichém místě setkal s Mistrem tváří v tvář. S pozicí, hodnotou a bohatstvím, směřující ke svému cíli, s mnohými myšlenkami na své tělo a s žádnými na mou duši; vešel jsem, abych zvítězil v šíleném životním závodě, když jsem se setkal s Mistrem tváří v tvář. Setkal jsem se s Ním, poznal jsem Ho a začervenal jsem se, když jsem uviděl jeho oči plné bolesti, upřené na mě. Toho dne jsem ochabnul a padl k Jeho nohám, zatímco se mé hrady rozpadly a zmizely. Rozpadly se a zmizely a na jejich místě jsem neviděl nic jiného než Mistrovu tvář; a já hlasitě křičel: ,Učiň mě hodným jít ve stopách tvých zraněných nohou.‘ Myslím teď na duše lidí; ztratil jsem svůj život, abych ho znovu našel; jednoho dne, kdy jsem se na tichém místě setkal s Mistrem tváří v tvář.“

Jednání s nejistotou (3)

admin — Thu, 17 May 2012 00:01:00 +0000

„Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš, budu ti radit, spočine na tobě mé oko.“ Žalm 32:8

Dr. John Maxwell poukazuje na to, že musíme být schopni udělat určitě věci, aby se nám dařilo na území nejistoty:

Snaž se porozumět svému „koeficientu jistoty“. Vzpomeň si na své poslední velké rozhodnutí, které dobře dopadlo. Jak moc jsi si byl jistý? Osmdesát procent? Padesát procent? Pokud byla tvá nejlepší rozhodnutí udělána při 75 procentech ohodnocení, pak to je tvůj „koeficient jistoty“. Když dosáhneš této úrovně, je čas přestat diskutovat a začít se posunovat.
Vyjádři svou nejistotu s důvěrou. Nikdy se nedívej na úspěšné lidi a nedomnívej se, že se svou nejistotou jednali sami a bez váhání, beze strachu. Ne, pouze pochopili, že s každým krokem budou dány odpovědi. Takže místo toho, abys předstíral, že víš více, než skutečně víš, začni pěstovat „kulturu průhlednosti“, která urychlí tvoji změnu myšlení. Když nevíš, prostě řekni: „Nevím, ale pokusím se to zjistit.“
Poraď se s druhými. Král Šalomoun napsal o hledání rady více než kterýkoliv jiný pisatel v Bibli. Potřebují králové dobré vstupní informace? Ano, určitě! A pouze ti, kteří jsou pokorní a uznají to, jsou úspěšní.
Měř svůj úspěch podle výsledku, ne podle splněného plánu. Každý dobrý trenér vstupuje do hry s plánem, ale je ochoten ho měnit kvůli tomu, aby vyhrál. Napiš tužkou své plány, ale perem napiš svou vizi! Dobří vedoucí, stejně jako dobří trenéři, jsou často nuceni opustit nebo pozměnit některé své plány kvůli tomu, aby naplnili vizi. Ti, kteří to dělají, dosáhnou svého cíle.

Jednání s nejistotou (2)

admin — Wed, 16 May 2012 00:01:00 +0000

„…Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš.“ Jozue 1:9

Když Mojžíš předal „pochodeň“ Jozuovi, mnoho věcí se změnilo. Po čtyřicet let byl Jozue vyučován navigovat a přežívat v poušti, ale nyní byl čas vstoupit do zaslíbené země. A to, co fungovalo na poušti, nefungovalo nutně v zaslíbené zemi. Představ si Jozuovy myšlenky: „Vím toho hodně o putování, ale ne mnoho o válčení.“ Proto mu Bůh řekl: „Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš“ (Jozue 1:9). Proč Bůh řekl Jozuovi, aby byl rozhodný a udatný? Protože Jozue měl určitě obavy! Všechno v této nové situaci zavánělo nejistotou. Jediná věc, kterou Jozue s jistotou věděl, byla ta, že Bůh řekl: „Běž.“ Proto: „…přikázal Jozue správcům lidu: ,… Připravte si zásobu potravin, protože po třech dnech přejdete tento Jordán a půjdete obsadit zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává do vlastnictví‘“ (Jozue 1:10–11). Umíš si představit myšlenky těch lidí? Otázka: „Ale Jozue, jak přejdeme tuto řeku?“ Odpověď: „Nejsem si jistý, ale za tři dny buďte připraveni jít.“ Otázka: „Ale Jozue, co budeme dělat, až se dostaneme na druhou stranu?“ Odpověď: „Řeknu vám, až tam přijdeme. Jenom buďte připraveni vyjít.“ Umíš si z toho utvořit obrázek? Jako vedoucí budeš vždycky nejistý v mnoha věcech, především když půjdeš na nové území. Ale nikdy si nemůžeš dovolit být nejistý nebo pochybovat ve věci svého povolání, své vize a svého konečného vítězství. A odkud pochází taková jistota? Bůh zaslibuje: „Jsem s tebou.“

Jednání s nejistotou (1)

admin — Tue, 15 May 2012 00:01:00 +0000

„Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k tobě.“ 2. Paralipomenon 20:12

Jako vedoucí budeš povolán k tomu, abys činil rozhodnutí ve věci vztahů, peněz, času, hodnot, příležitostí a sporů. A tvá rozhodnutí ovlivní výsledek. A tehdy, v jasném denním světle, bude posuzováno tvé vůdcovství.
Existuje ještě něco, co bys měl vědět; v té oblasti trvá déle rozeznat tvou genialitu nebo hloupost, protože jsi nucen vést po dlouhou dobu, aniž bys věděl, zda jsi udělal správné rozhodnutí. V době, kdy se začne objevovat úroda, je příliš pozdě měnit svůj pěstitelský postup. Musíš čekat až do dalšího období setby.
Co se týče vůdcovství, nejistota je trvalou součástí veškerého posunu dopředu; nikdy neodejde! A navíc, nejistota není známkou špatného vedení, jenom zdůrazňuje potřebu vedení; je to prostředí, ve kterém je nejčastěji objeveno dobré vůdcovství. Když jsi vedoucí, tak si možná myslíš, že bys vždycky měl vědět, co dělat, ale ve skutečnosti se vyskytne pouze několik příležitostí, kdy si budeš úplně jistý. Proto se král Jóšafat modlil: „Nevíme, co máme dělat, proto vzhlížíme k tobě“ (2. Paralipomenon 20:12).
Budeš neustále volán k tomu, abys činil rozhodnutí, i když budeš mít omezené množství informací. Tvým cílem by nemělo být vyřadit nejistotu, ale navzdory tomu rozvíjet schopnost důvěřovat Bohu a být odvážný. Tvým úkolem není odstranit nejistotu; tvým úkolem je povzbudit k jistotě, víře a posunu dopředu uprostřed toho všeho. Když to zvládneš udělat, tak se učíš být vedoucím.

Kristus – neexistuje nikdo Jemu podobný!

admin — Mon, 14 May 2012 00:01:00 +0000

„Ježíš přistoupil a řekl jim: ,Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.‘“
Matouš 28:18

Billy Graham řekl: „Bible se zabývá jen mimochodem dějinami Izraele nebo systémem jeho morálky. Především se zabývá příběhem vykoupení, které se stalo skrze Ježíše Krista. Pokud čtete Písmo a nevšimnete si příběhu spasení, pak nepochopíte poselství a význam Písma. Jsou takoví, kteří prošli Bibli a našli příběh o Ježíšovi: ,V 1. knize Mojžíšově je semenem ženy. V 2. knize Mojžíšově je velikonočním beránkem. Ve 3. knize Mojžíšově je smírčí obětí. Ve 4. knize Mojžíšově je skálou, do které udeřili. V 5. knize Mojžíšově je největším prorokem. V knize Jozue je kapitánem Pánova velkého množství. V knize Soudců je vysvoboditelem. V knihách Královských je zaslíbeným králem. V knize Nehemiáš je obnovitelem národa. V knize Ester je obhájcem. V knize Jób je vykupitelem. V Žalmech je pastýřem. V Příslovích je mým vzorem. V knize Kazatel je mým cílem. V knize Písní je tím, kdo mě uspokojuje. V prorockých knihách je přicházejícím princem pokoje. V evangeliích je tím, kdo přišel, aby nás našel a zachránil. Ve Skutcích je naším vzkříšeným Pánem. V epištolách je naším zástupcem po Boží pravici. Ve Zjevení je naším navracejícím se Pánem.‘“
V době populární psychologie a rozmanité teologie je stále základem naší víry Kristovo narození z panny, Jeho život bez hříchu, Jeho smírčí smrt, Jeho vítězné vzkříšení, Jeho zprostředkovatelské dílo a Jeho viditelný návrat jako Krále králů. Kristus – neexistuje nikdo Jemu podobný!

Když tě Bůh volá

admin — Sun, 13 May 2012 00:01:00 +0000

„Pojďte za mnou a učiním z vás…“ Marek 1:17

Pokud si myslíš, že nejsi způsobilý být použit Bohem, začni měnit způsob svého myšlení! Když Eliáš povolal Elíšu, tak zrovna oral. Když Ježíš povolal Petra, ten chytal ryby. K tomu, aby mohli následovat Boha, musel Elíša opustit farmaření a Petr musel opustit rybaření. Umíš si představit učedníkovu manželku, jak říká: „Jak zaplatíme účty?“ Následovat Boha je jako stoupnout si na papírový kapesník a objevit pevnou skálu vespod. Ale nikdy neobjevíš tu skálu, pokud nejsi ochoten stoupnout si na papírový kapesník. Když tě Bůh požádá, abys opustil bezpečný základ, který byl součástí tvého života, vezmeš si své obdarování s sebou. Matouš, účetní, vzal své pero a napsal první knihu Nového zákona. Když šel David do Saulova paláce, vzal si s sebou harfu, a následně napsal žalmy, které dnes stále čteme a zpíváme. Proto je důležité vědět, že je to Bůh, který tě volá, a mít to potvrzeno důvěryhodným vedením. Pokud vyběhneš před startovacím výstřelem, budeš vyloučen ze závodu. Když tě Bůh povolá, měj na paměti tyto čtyři věci:

Je nutné zaplatit cenu. Pokud jsi ochoten ji zaplatit, pak můžeš mít ty Boží nejlepší věci.
Existuje cesta, po které je třeba jít. Každý krok je krokem víry.
Existují principy, které je zapotřebí dodržovat. A abys byl požehnán, musíš činit Boží vůli Božím způsobem.
Existuje zaslíbení, které tě má podpořit: „…neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš“ (Jozue 1:9).

Vstaň a pokračuj ve svém životě

admin — Sat, 12 May 2012 00:01:00 +0000

„A David vstal…“ 2. Samuelova 12:20

David spáchal cizoložství s manželkou jiného muže, přivedl ji do jiného stavu, a potom v pokusu přikrýt svůj hřích, zařídil, aby byl její manžel poslán na smrt. Pak se s ní oženil a myslel si, že bude všechno v pořádku. Ale dítě, které se jim narodilo, velmi vážně onemocnělo. David chtěl zoufale zachránit jeho život a proto: „…hledal Boha a tvrdě se postil, pak šel domů a ležel přes noc na zemi. Starší jeho domu k němu přistoupili, aby ho zvedli ze země, on však nechtěl, ba ani s nimi chléb nepojedl“ (2. Samuelova 12:16–17). Navzdory všem jeho modlitbám dítě zemřelo. Proč Bůh dopustil, aby se to stalo? Bylo to proto, že dítě si zasloužilo lepší rodiče? Nebo kvůli tomu, že Bible říká, že oddělit se a být s Pánem je „mnohem lepší“ (viz Filipským 1:23)? Nemáme jasnou odpověď. Ale víme toto: když učiníš pokání ze svého hříchu a prožiješ Boží odpuštění, musíš vstát a pokračovat ve svém životě. A to udělal David. „A David vstal ze země, umyl se, pomazal se, převlékl si oděv, vešel do Hospodinova domu a klaněl se. Pak vstoupil do svého domu a požádal, aby mu předložili chléb, a jedl“ (2. Samuelova 12:20). V tomto příběhu objevujeme tři důležité věci:

Dokud nejsi ochoten dát věci do pořádku s Bohem a s těmi, kterým jsi ublížil, nemůžeš jít s důvěrou dopředu.
Dokud nezpracuješ své emoce zdravým způsobem, ať už jde o pocit viny nebo zármutku, zůstaneš zaseklý na jednom místě a připravíš se o radost, kterou má pro tebe Bůh připravenou.
Až uděláš tyto dvě věci, pak vstaň a pokračuj ve svém životě.

Překonání strachu z osamělosti (2)

admin — Fri, 11 May 2012 00:01:00 +0000

„Jsem si jist, že…ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží…“ Římanům 8:38–39

Překonání strachu z osamělosti vyžaduje porozumění Boží oddanosti vůči tobě. Jeho otcovství není založeno na duševním rozpoložení, sentimentu nebo citovém pohnutí; je založeno na Jeho neměnícím se charakteru a neměnící se pověsti. Všechno, kým On je a kým prohlašuje, že je, stojí v závislosti na Jeho věrnosti vůči tobě. „Hospodin pro své veliké jméno svůj lid nezavrhne, vždyť z vás hodlá učinit svůj lid“ (1. Samuelova 12:22). Všimni si v Písmu dvou věcí: starost o své dobré jméno a potěšení z toho, že je tvůj Otec, to jsou důvody, proč se k tobě nikdy neotočí zády.
Tvé problémy neznamenají, že tě Bůh soudí, nebo že se tě zříká. Satan by tě o tom rád přesvědčil. Bude ti říkat, že jsi zklamal Boha, nebo že Bůh zklamal tebe kvůli tomu, aby ses cítil nedůstojný, bez naděje, neuznaný za Jeho vlastního a opuštěný Bohem. Ne, generace věřících zpívaly v dobách „temné noci“ své duše: „Úžasná je tvá věrnost, ó Bože, můj Otče.“ Ve tvých okolnostech a utrpení si pamatuj: „Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí, jeho slitování, jež nekončí. Obnovuje se každého rána, tvá věrnost je neskonalá“ (Pláč 3:22–23). Utrpení a nepřízeň neruší Jeho věrnost. „Ježíš Kristu je tentýž včera dnes i na věky“ (Židům 13:8). Nemůže tě jednou milovat a pak už tě nemilovat. „…po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ“ (1. Petrova 5:10). Dnes vyznej: „Nic mě nemůže oddělit od Boží lásky.“

Překonání strachu z osamělosti (1)

admin — Thu, 10 May 2012 00:01:00 +0000

„…neboť sám Hospodin, tvůj Bůh, jde s tebou, nenechá tě klesnout a neopustí tě.“ 5. Mojžíšova 31:6

K tomu, abys překonal strach z osamělosti, musíš:

Pochopit, kdo jsi. Ať se vědci dohadují o tom, jestli byl nebo nebyl „velký třesk“, pokud byl, tak ty nejsi jeho výsledkem! Ani nepocházíš z měňavky v rybníce. Jsi „podivuhodně utvořen“ (viz Žalm 139:14). Byl jsi stvořen, abys „byl jeho obrazem“ (viz 1. Mojžíšova 1:27). Bůh nezadal stvoření tebe svým nejsilnějším andělům. Jsi aktivně stvořen, na míru, jedinečný produkt. Jako vykoupené Boží dítě jsi Jeho „dílo, v Kristu Ježíši stvořen k tomu, abys konal dobré skutky…“ (viz Efezským 2:10). Věř tomu a stůj na tom – nezávisle na svých pocitech nebo společenském postavení.
Pochopit, kdo je Bůh. On sám sebe nazývá tvým „nebeským Otcem“, nejen tvým stvořitelem nebo návrhářem. Tvůj stvořitel a návrhář se odkazuje na to, co dělá; tvůj Otec se odkazuje na to, kdo je. „…bude mu dáno jméno: ,Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje‘“ (Izaiáš 9:6). To nejsou Jeho role, to jsou Jeho správná jména. Jsou použita v Písmu, protože tak Ho máš nazývat! Když nás Ježíš učil modlit se, nezačal „všemocný, všudypřítomný, vševědoucí Bože…“. Ano, On je to všechno, ale co se týká nás, chce být uznáván a nazýván „Otcem“ (viz Matouš 6:9). Tak On přemýšlí o nás a chce, abychom my takto přemýšleli o Něm a vnímali Ho tak. Slovo „Otec“ má vyjadřovat teplo, bezpečí, přijetí, zájem, soucit, ochranu, ujištění, zajištění atd. On je tvůj Otec – když pevně uchopíš tuto pravdu, začneš překonávat strach z osamělosti.

Třtiny a knoty svíček

admin — Wed, 09 May 2012 00:01:00 +0000

„Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí…“ Matouš 12:20

Třtiny. Málo věcí je křehčích než nalomená třtina. V Kristových dnech si děti hrály u řeky a vyráběly z nich trubky na troubení. Vydlabaly je a vyvrtaly v nich díry. Ale potom je zlomily a vyhodily. Možná jsi jednou stál vysoký a silný, sycen a zakořeněn na břehu řeky. Ale nyní se skrýváš v rákosí, potlučený zraňujícími slovy, kamarádovou zradou, svým vlastním selháním nebo tvrdým náboženstvím.
Knoty. Nic není blíže vyhasnutí než doutnající knot. Když olej v primitivních lampách vyhořel a knot byl krátký, lampa byla uhašena, vyhozena ven jako bezcenná a byla nahrazena jinou. Hořel jsi kdysi vírou, svítil jsi na cestu druhým, dokud tě ledové větry kritiky, neodpuštění a posuzování neponechaly v temnotě?
Co mají všichni tito lidé společného? Žena třesoucí se před zlostným davem, který jí vyhrožuje ukamenováním? Dům obklopený lidmi a ochrnutý muž na nosítkách; jehož přátelé to nevzdávají, dokud ho nedostanou ke Kristu? Slepý muž, který prosí o zrak a učedníci, kteří mu říkají, aby byl zticha? Ti všichni jsou nalomené třtiny a doutnající knoty, se kterými to Ježíš odmítl vzdát.
Svět si myslí, že ví, co s tebou udělat – zlomit tě a skoncovat s tebou! Ale Ježíš ne: „On nezdrtí slabého, ani neuhasí tu nejmenší naději“ (Matouš 12:20, přel. z angl.). Nezáleží na tom, jak vzdálen se možná dnes cítíš, nejsi mimo dosah Boží milosti. Přijď, On s tebou bude zacházet jemně. On tě dá znovu do pořádku.

Pomluvy

admin — Tue, 08 May 2012 00:01:00 +0000

„Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům…“ Přísloví 17:4

V okamžiku, kdy někdo začne pomlouvat, zastav ho a zeptej se: „Proč mám toto poslouchat? Už jsi mluvil s člověkem, o kterém mluvíš?“ Vezmi rozum do hrsti; lidem, kteří pomlouvají, nemůžeš důvěřovat! Bible říká, že když nasloucháš pomluvám, jsi zdrojem potíží: „Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům…“ (Přísloví 17:4). A Juda dodává: „To jsou ti původci roztržek; jsou pudoví a nemají Ducha Božího“ (Juda 1:19). To jsou vážná obvinění. A internet ještě zhoršil tento problém, protože můžeš rozšiřovat pomluvy rychleji, ve velkém rozsahu a přitom zůstat anonymní. Pavel mluví o těch, kteří se „koušou a požírají“ navzájem (viz Galatským 5:15). Říká, že by se jim měli vyhýbat a měli by je potrestat. Kdy jsi toto naposledy viděl v církvi? Šalomoun řekl: „Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou“ (Přísloví 20:19). Jinými slovy, drž se od nich dál. Nejrychlejší způsob, jak ukončit pomlouvání, je konfrontovat ty, kteří pomluvy šíří. Církev není takové místo jako televizní show, kde je řečeno všechno, konfrontují se lidi a „pere se jejich špinavé prádlo“ tak, aby to celý svět viděl. Úplný opak: „Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár“ (Přísloví 26:20). Ježíš nás učil, jak jednat s osobními těžkostmi, když nastanou:

„…jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima…“ (Matouš 18:15).
„Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva…“ (Matouš 18:16).
„Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi…“ (Matouš 18:17).

To je Kristův způsob a musí to být i náš způsob.

Na koho se spoléháš?

admin — Mon, 07 May 2012 00:01:00 +0000

„…to proto, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha…“ 2. Korintským 1:9

Ježíš řekl: „Ve světě máte soužení, ale vzchopte se, já jsem přemohl svět“ (Jan 16:33). Vyřešíš jeden problém a objeví se další, který ho nahradí. Nejsou všechny velké, ale všechny jsou nutné k tvému duchovnímu růstu. Jak poznáš sílu něčeho? Tak, že to vyzkoušíš! Bible říká: „Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla…ale radujte se…abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva“ (1. Petrova 4:12–13).
Některé zkušenosti, které nejvíce obohacují tvůj život, přicházejí v těch nejhorších okamžicích – když máš zlomené srdce, když se cítíš opuštěný, když nemáš žádné možnosti, když máš silné bolesti – a ty se obrátíš k Bohu. Tehdy se naučíš modlit se k Bohu ze srdce a otevřeně. Když máš bolesti, nemáš energii na povrchní modlitby. A tehdy objevíš, že: „Ty, kdo úpěli, Hospodin slyšel…“ (Žalm 34:18). Bůh mohl zabránit tomu, aby Josef byl ve vězení, aby Daniel byl ve lví jámě, aby Jeremiáš byl ve slizké jámě, aby Pavel ztroskotal, ale neudělal to. Výsledkem bylo, že každý z nich byl přitažen blíže k Bohu a ovlivnil svět kolem sebe.
Tvé problémy tě tlačí k tomu, abys vzhlížel k Bohu a byl na Něm závislý, místo toho, abys byl závislý sám na sobě. To je velmi obtížné především pro úžasné, úspěšné lidi, jako byl Pavel. „…už jsme se sami smířili s rozsudkem smrti – to proto, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé“ (2. Korintským 1:9). Nikdy nepoznáš, co Bůh může udělat, dokud Bůh není vším, co máš. Proto vlož své potřeby do Jeho schopných, milujících rukou a sleduj, co se bude dít.

Jsi způsobilý! (3)

admin — Sun, 06 May 2012 00:01:00 +0000

„Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé…“ Žalm 127:1

V Božím království není jeviště jen pro ty, kteří si myslí, že ví, co dělají, a že si zaslouží uznání publika. Ale není také vyhrazeno jen pro vedoucí a služebníky v církvi. To jeviště je připraveno k akci pro tebe, ať jsi dnes kdokoliv a kdekoliv. Když důvěřuješ Božímu načasování, On tě připraví na větší a lepší role. Ale existují věci, které musíš a nesmíš dělat:

Nepokoušej se to dělat sám. Populární úsloví říká: „Předstírej, dokud neuspěješ.“ Ze začátku budeš v pokušení vystoupit ve své vlastní síle. Nedělej to! Pokud to uděláš, zabráníš mnohem lepší tvorbě. Bible říká: „Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé…“ (Žalm 127:1). Důvěřuj Bohu a až nastane tvůj okamžik, On ti dá signál.
Vystup ze stínů. Jsi připraven změnit „hraní“ ve věrohodné představení, které ukáže tvé skutečné „já“? Strach z odmítnutí je mocný. Vyžaduje to odvahu být sám sebou. Ale získáš sílu ze zápasu a moc z bolesti, když budeš ochoten riskovat vystoupení ze stínů do světla.
Postav se svému vnitřnímu kritikovi. K nám všem mluví malý hlas, který říká: „Nikdy nebudeš dost chytrý, dost bohatý, dost pohledný nebo dost dobrý na to, abys stál ve světle reflektoru.“ Ale když tě Bůh pozvedne, nikdo tě nemůže dostat dolů. Proto připomínej svému vnitřnímu kritikovi Boží zaslíbení: „Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno, co ti přikážu, řekneš“ (Jeremiáš 1:7).

Jsi způsobilý! (2)

admin — Sat, 05 May 2012 00:01:00 +0000

„Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ Matouš 23:12

Pamatuješ na Rosu Parks, černošku, která odmítla přepustit své sedadlo bílému muži a přesunout se do zadní části autobusu? Toho dne šlo o více než o cestu domů z práce. Tím, že Rosa byla sama sebou, se najednou posunula do středu dění. Myslela to vážně. Byla „způsobilá“ a Bůh toho dne ozářil její duši a ten den změnil dějiny.
Funguje to takto: když Boží světlo září na tvé úsilí, z mála se stane mnoho. Ježíš řekl: „Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen“ (Matouš 23:12). Protože Bůh je ten jediný, kdo ví, kdy přijde tvůj čas, musíš být připraven. „Jak to mám udělat?“ zeptáš se. Bible odpovídá: „Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. Všechnu ,svou starost vložte na něj‘, neboť mu na vás záleží“ (1. Petrova 5:6–7).
Dovol Duchu Svatému, aby byl tvou hybnou silou a osobou, která pro tebe připravuje cestu. Nechoď před Ním. Jenom buď věrný; až nastane správný čas, Bůh zasvítí svým reflektorem na další etapu a svěří ti ještě větší roli. A až nastane okamžik, kdy budeš s jistotou kráčet do světla reflektoru a naplníš svou Bohem danou roli, pokus se vzpomenout si, že tam není žádné místo pro vlastní důležitost a přetvářku. Takový okamžik vyžaduje zbavení se všech druhořadých rolí, které jsi hrál a byl jsi s nimi spokojen; vyžaduje to zjištění toho, kdo jsi a co je smyslem tvého života; vyžaduje to úplnou závislost na Boží pomoci potřebnou k věrohodnému výkonu tvé kariéry.

Jsi způsobilý! (1)

admin — Fri, 04 May 2012 00:01:00 +0000

„Všude, kam tě pošlu, půjdeš…“ Jeremiáš 1:7

Jeremiáš řekl Bohu: „…nevím, jak bych mluvil“ (Jeremiáš 1:6). Zní ti to povědomě? Říkáš: „Nemám to, co je k tomu zapotřebí.“ Bůh promluvil k Jeremiášovi: „Neříkej: Jsem chlapec. Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno, co ti přikážu, řekneš. Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův“ (Jeremiáš 1:7–8).
Když dělají herci konkurz, tak si je režisér později zavolá znovu. A tehdy herec získá roli, nebo ji dostane někdo jiný. Ale když je herec zkušený a velmi známý, tak mu někdy režisér nabídne roli bez konkurzu. Pochop toto: Bůh nedělá konkurzy a nevolá nikoho znovu! To proto, že On už pro tebe určil roli, kterou nikdo jiný nemůže „zahrát“. I kdyby tě druzí nekonečně dlouho studovali, stále by nemohli být tebou. Když Bůh řekne: „Já tě znám jménem, našel jsi u mne milost“ (2. Mojžíšova 33:12), buď opatrný na to, abys nereagoval na jiné volání kromě toho jednoho, které je od Něj.
Protože Bůh do tebe vložil všechny schopnosti, které potřebuješ, nemusíš dělat kompromisy se svým předsvědčením, manipulovat, ohánět se známými jmény nebo se snažit někomu zalíbit. Ta role je tvoje! A nežárli ani se nenech zastrašit kýmkoliv, ať je jakkoliv nadaný. V Božích očích nejsou žádní jiní uchazeči; ty jsi jediný uchazeč! Ty jsi ten jediný, kdo může zaplnit tu mezeru, protože On ji stvořil s tím, že myslel na tebe. Když se cítíš nejistý a nezpůsobilý, vzpomeň si na to.

Vždycky dělej to, co je správné

admin — Thu, 03 May 2012 00:01:00 +0000

„Člověče, bylo ti oznámeno…co od tebe Hospodin žádá: …abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.“ Micheáš 6:8

Je chybou zaměřovat se výhradně na to, co můžeš dělat, aniž by ses nejdříve rozhodl, jakým člověkem bys měl být. Tvé nadání možná proslaví tvé jméno, ale tvůj charakter určí, jací lidé se s tebou budou stýkat. Tvé nadání možná ovlivní tvé možnosti, ale tvůj charakter určí tvé dědictví. Co je to charakter? Je to vůle dělat to, co je správné, i když to není snadné. Znamená to předem se rozhodnout, o čem skutečně nemůže být diskuse. Připrav se na to, protože přijde den, kdy takzvaný „postup dopředu“ bude vyžadovat přístupnost ke kompromisům ve věci tvých přesvědčení. Budeš v pokušení věřit, že když jsi jednou dosáhl určité úrovně úspěchu, tyto problémy zmizí. Ne, úspěch věci nezjednodušuje, jen je toho více v sázce. Za co jsi byl jednou pochválen, je nyní prostě očekáváno. Je mnohem snazší získat titul než ho obhájit.
A navíc s úspěchem přichází sklon vidět sám sebe jako konečnou autoritu posuzující co je správné a co špatné. Podívej se kolem a uvidíš, že není neobvyklé najít vůdce, kteří hrají podle jiných pravidel. Opravdu, všechno vypadá jinak z vrcholné pozice! Když jsi jednou opojený úspěchem, začneš věřit, že se tě pravidla netýkají. A to může být osudné. Na konci toho všeho je tvá pověst určena tím, jak jsi známý před lidmi, ale tvůj charakter je určován tím, jakého tě zná Bůh. Řekneš: „Ale proč lpět na něčem, co je zastaralé nebo mě může zpomalit? Bible odpovídá: „Člověče, bylo ti oznámeno…co od tebe Hospodin žádá: …abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem“ (Micheáš 6:8).

Odmítni se stáhnout zpět!

admin — Wed, 02 May 2012 00:01:00 +0000

„Rozmůžeš se napravo i nalevo…“ Izaiáš 54:3

Způsobilo všechno šero a beznaděj ve zprávách, že máš strach a začal ses stahovat zpět? Zastav se a přečti si toto: „Plesej, neplodná, která jsi nerodila, zvučně plesej a výskej, která ses v bolestech nesvíjela, protože synů osamělé bude více než synů provdané, praví Hospodin. Rozšiř místo ve svém stanu, ať napnou stanové houně tvých příbytků. Nerozpakuj se! Natáhni svá stanová lana a upevní kolíky. Rozmůžeš se napravo i nalevo, tvé potomstvo se zmocní pronárodů a osídlí zpustošená města. Neboj se, už se nemusíš stydět, nebudeš zahanbená, už se nemusíš rdít studem. Zapomeneš na hanbu, kdy jsi byla neprovdána, nevzpomeneš na potupu svého vdovství“ (Izaiáš 54:1–4).
Satan se bude pokoušet zakořenit různé druhy strachu ve tvé mysli, dokonce ohledně věcí, které se pravděpodobně nestanou. Bude ti říkat, že tvé děti se ztratí; že rakovina, Alzheimerova choroba nebo srdeční choroba, které jsou ve tvé rodině, napadnou i tebe. Jeho cílem je úplně tě zastavit. On ví, že Boží plán pro tebe je „rozmůžeš se napravo i nalevo“, ne že se stáhneš zpět. „Jak dlouho bude trvat tento útok?“ ptáš se. Nejméně tak dlouho, jak dlouho jsi vydržel stát proti satanovi v minulosti! Co můžeš dělat? „Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit…“ (Efezským 6:13). Stůj pevně na Božím Slově a odmítni se stáhnout zpět.

Odevzdej se!

admin — Tue, 01 May 2012 00:01:00 +0000

„…všichni mě opustili… Pán však při mně stál…“ 2. Timoteovi 4:16–17

Čti tato slova pomalu a pozorně: „Dokud se neodevzdám, stále existuje prostor pro váhání, pro příležitost stáhnout se zpět. Ale v okamžiku, kdy se s konečnou platností odevzdám, potom udělá krok i Bůh a spustí se proud událostí. Všechna možná nečekaná setkání, lidé a materiální podpora, o kterých se mi nikdy nesnilo, se začnou ke mně přibližovat.“ Proto se odevzdej! Když s tebou ostatní odmítnou jít, pak odevzdání se znamená jít sám. Daniel jedl a modlil se sám. Eliáš obětoval a svědčil sám. Jeremiáš prorokoval a plakal sám. Pavel řekl: „…nikdo při mně nebyl, všichni mě opustili… Pán však při mně stál a dal mi sílu…a byl jsem vysvobozen ze lví jámy.“
V okamžiku odevzdání se a ne před ním Bůh zasáhne ve tvůj prospěch. Když tři židovské děti přijaly závazek neklanět se královým modlám, Bůh je vyvedl ven z ohnivé pece dokonce bez zápachu kouře. Král Nabúkadnesar byl tak ohromen, že řekl: „…neboť není jiného Boha, který by mohl vyprostit jako tento Bůh“ (Daniel 3:29). K čemu věříš, že tě Bůh povolal, a co si myslíš, že očekává, že uděláš se svým životem? Poslouchej Ho. Vykroč ve víře a udělej to. Jestli se obáváš, čti tato slova: „Raději bych byl popelem než prachem. Raději bych byl vyhořelou jiskrou, než abych byl udušen suchým smetím. Pravým posláním mého života je žít, ne existovat. Proto nebudu plýtvat svými dny v pokusech prodloužit je. Využiji každý okamžik.“

Rachab (4)

admin — Mon, 30 Apr 2012 00:01:00 +0000

„Kdo vyjde ze dveří tvého domu ven, jeho krev padne na jeho hlavu…“ Jozue 2:19

Byla v bezpečí, pokud zůstávala ve svém domě. Než Jozue porazil Jericho, poslal dva zvědy na průzkumnou misi. Tehdy potkali Rachab a ona se s nimi spřátelila. Výsledkem bylo, že jí dali jasně červený provaz, aby ho pověsila ze svého okna a tak označila svůj dům jako „zákaz vstupu“ pro okupující armádu. Ale všimni si instrukcí, které jí dali: „Kdo vyjde ze dveří tvého domu ven, jeho krev padne na jeho hlavu…“ (Jozue 2:19). Zde je lekce: pokud jsi člověk, který otálí, rada zní takto: „Vstup do domova víry, dokud je ještě čas!“ Pokud se vzdaluješ Bohu, pak vzkaz zní: „Neopouštěj dům.“ Když přijde na důležitost zůstávání pod Boží ochranou, zde jsou dvě úžasné biblické ilustrace:

„Potom vezměte svazek yzopu, namočte jej v misce s krví a krví z misky potřete nadpraží a obě veřeje. Ať nikdo z vás až do rána nevychází ze dveří svého domu“ (2. Mojžíšova 12:22).
„…řekl Pavel důstojníkovi a vojákům: ,Nezůstanou-li oni na lodi, nemáte ani vy naději na záchranu‘“ (Skutky 27:31).

Začínáš chápat to sdělení? Zůstaň v církvi. Zůstaň v Božím Slově. Zůstaň na místě modliteb. Zůstaň ve společnosti těch, kdo tě mohou duchovně budovat. Je příliš pozdě a útok je příliš silný. „Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného“ (Žalm 91:1).

Rachab (3)

admin — Sun, 29 Apr 2012 00:01:00 +0000

„Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života…nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi…nýbrž převzácnou krví Kristovou.“ 1. Petrova 1:18–19

To, čemu věřila, zůstalo stát, zatímco to, čemu věřili všichni ostatní, padlo. Čemu Rachab věřila? Své morálce? Ne, Bible říká, že byla nevěstka. Své národnosti? Ne, byla nežidovského původu, a proto byla vyloučena z Abrahamových požehnání. Tak čemu věřila? Jasně červenému provazu! Jak krásný obraz moci a ochrany nám poskytnuté skrze Kristovu prolitou krev. „Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přijali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi…nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut…“ (1. Petrova 1:18–20).
Všimni si, před čím tě Ježíšova krev zachránila: „…z prázdnoty…způsobu života…“ Vzpomínáš, jak jsi neměl zájem o církev, protože tvoje duše válčila s Bohem; tím Bohem, který zprostředkoval pokoj mezi tebou a sám sebou? „I vás, kteří jste dříve byli odcizeni a nepřátelští Bohu svým smýšlením i zlými skutky, nyní s ním smířil…“ Koloským 1:21–22). „…protože smíření přinesla jeho oběť na kříži“ (Koloským 1:20).
Řekneš: „Ale já stále nejsem schopen naplnit Boží normy“. Jsme na tom všichni stejně. A Bůh se o to postaral: „Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti“ (1. Janova 1:9). Když Jozuovi vojáci viděli jasně červený provaz plápolat z okna Rachabina domova, znamenalo to, že byla přijata Bohem. A to samé i pro tebe udělala Ježíšova krev.

Rachab (2)

admin — Sat, 28 Apr 2012 00:01:00 +0000

„Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji…“ Jeremiáš 29:11

Zatímco se všichni ostatní připravovali na boj, ona se připravovala na vzdání se. Rachab se nějak dozvěděla o věcech, které Bůh vykonal pro Izrael; že proměnil Rudé moře v červený koberec, že proměnil skály ve fontány s pitnou vodou, že pro ně každé ráno připravoval snídani na poušti a že vysušil vody řeky Jordánu. Rachab asi nebyla moudrá v oblasti, která se týkala jejího těla, ale byla moudřejší než kdokoliv jiný v tom městě ohledně své duše. Nechystala se bojovat s Bohem, věděla, že je to boj, ve kterém není možné vyhrát. Pro ni bylo cestou k vítězství vzdání se!
A to je správná cesta i pro tebe. Kéž by ses přestal pokoušet „řídit představení“ a předal svůj život Kristu, On tě povede na místa požehnání, o jakých jsi vždycky snil, toužil po nich, ale nevěděl jsi, jak se tam dostat. Bůh měl pro Rachab úžasnou budoucnost. Plánoval z ní učinit pramatku krále Davida a také našeho požehnaného Pána Ježíše. Není to úžasný příklad toho, jak někdo dostane nový smysl života?
A Bůh, který miluje oba, zkrachovaného i úspěšného člověka, pro tebe udělá totéž, nehledě na duchovní podmínky, ve kterých jsi možná dnes. Přečti si toto: „Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt…a změním váš úděl…“ (Jeremiáš 29:11–14).

Rachab (1)

admin — Fri, 27 Apr 2012 00:01:00 +0000

„…Rachab věřila…a nezahynula s nevěřícími.“ Židům 11:31

Po několik dalších dní prozkoumejme příběh nevěstky Rachab. Žila v civilizaci odsouzené ke zkáze. Bůh řekl Abrahamovi: „A tobě i tvému potomstvu dávám do věčného držení zemi…tu celou zemi kenaanskou“ (1. Mojžíšova 17:8). Protože Rachab bydlela na „hradbách“ Jericha, v určitém smyslu žila na „pokraji zkázy“.
Stejné je to s námi. Dnešní vůdci se přetahují, aby zastavili šíření nukleárních zbraní, protože ve špatných rukou mají moc zničit svět. Bible mluví o jezdci na ohnivém koni se zbraní, která má tak ničivé možnosti, že může zničit mír na zemi (viz Zjevení 6:4). Může to být nukleární zbraň? Petr píše: „Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud. Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem“ (2. Petrova 3:10–12).
Máme být vyděšení? Ne, smrtelné agonie tohoto starého pořádku jsou jenom porodní bolesti nového pořádku. „Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost. Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem“ (2. Petrova 3:13–14). To, co má Bůh připraveno pro svůj vykoupený lid – je úžasné!

Vede tě Bůh ke kázni?

admin — Thu, 26 Apr 2012 00:01:00 +0000

„Koho Pán miluje, toho přísně vychovává…“ Židům 12:6

Bible říká: „Což jste zapomněli na slova, jimiž vás Bůh povzbuzuje jako své syny: ,Synu můj, podrobuj se kázni Páně a neklesej na mysli, když tě kárá. Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.‘ Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Byl by to vůbec syn, kdyby ho otec nevychovával? Jste-li bez takové výchovy, jaké se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí děti. Naši tělesní otcové nás trestali, a přece jsme je měli v úctě; nemáme být mnohem víc poddáni tomu Otci, který dává Ducha a život? A to nás naši tělesní otcové vychovávali podle svého vlastního uvážení a jen po krátký čas, kdežto nebeský Otec nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu na své svatosti. Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnost těm, kdo jí prošli.“ (Židům 12:5–11). Vede tě Bůh ke kázni? Pokud ano:

Raduj se, znamená to, že jsi skutečně Jeho dítě a že On má plány pro tvůj život.
Čiň pokání a období tvé kázně bude zkráceno.
Uvědom si, že Boží kázeň je pro tvé dobro a ne ke tvé škodě.

Poté, co malý chlapec neposlechl svou matku, řekla mu: „Dávám ti na zadek, protože tě miluji.“ Chlapec v slzách odpověděl: „Kdybych tak byl dost velký na to, abych ti tvou lásku vrátil.“ Neměj odpor k Boží kázni a nebraň se jí. Uvědom si, že je to pro tvé dobro. A ještě jedna myšlenka: nedovol žádnému člověku, který to myslí dobře, aby tě „zachránil“ před Božím jednáním. Cílem Boží disciplíny pro nás je, abychom měli „podíl na jeho svatosti“.

Bůh ti dává další příležitost

admin — Wed, 25 Apr 2012 00:01:00 +0000

„Bůh mi vložil do klína jiného potomka…“ 1. Mojžíšova 4:25

Satan měl v plánu infikovat Adama virem hříchu ještě před tím, než se narodil jeho první syn; tak by mohl získat zbytek nás všech. A téměř se to stalo. Kain, Adamův první syn, zavraždil svého bratra Ábela. Ale Bůh tím neskončil. „I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šét (to je Do klína vložený). Řekla: ,Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Ábela, kterého zabil Kain‘“ (1. Mojžíšova 4:25).
Místo čehokoliv, co jsi kdy miloval nebo ztratil, má Bůh něco jiného. Tvým „semenem“ je tvá budoucnost, ale Bůh má pro tebe v plánu odlišnou budoucnost. Situace, ve které jsi nyní, není koncem příběhu; Bůh chce napsat novou kapitolu. Ďábel věděl, že Bůh má pro tebe plán; proto se tolik pokoušel úplně tě zničit. Nechce, abys žil dostatečně dlouho na to, abys ten plán naplnil. Ale skutečnost, že jsi stále zde, a jsi schopen číst tento text, říká, že selhal, a že Bůh s tebou neskončil! V Božím kalendáři je s tebou naplánovaná schůzka. „Bůh mi vložil do klína jiného potomka.“ Za obzorem je něco dobrého – něco pro tvůj život, tvé manželství, tvou rodinu, tvou kariéru, tvou službu. Bůh pro tebe předurčil úkol, který máš splnit, a připravil pro tebe požehnání, ze kterých se máš radovat. Povolal tě s tím, že měl „věčný záměr“ a On ho dovede k uskutečnění.

Trpět kvůli…

admin — Tue, 24 Apr 2012 00:01:00 +0000

„Kdo však trpí…“ 1. Petrova 4:16

Bible říká: „…ať nikdo z vás netrpí za vraždu, za krádež nebo jiný zlý čin anebo za intriky. Kdo však trpí za to, že je křesťan, ať se nestydí, ale slaví Boha, že smí nosit toto jméno. Přišel totiž čas, aby soud začal od domu Božího“(1. Petrova 4:15–17). Když tě satan napadne kvůli tomu, že činíš Boží vůli, je to obojí: pocta i projev úcty. Je jasné, že jsi vysoce ceněný terč a představuješ ohrožení pro jeho království. Ale když je tvé utrpení důsledkem tvé vlastní hlouposti, pak se dá dělat pouze jedna věc: uznat to a činit pokání. Neříkej, že jsi napadán kvůli tomu, že jsi křesťan, pokud jsi ve skutečnosti napadán kvůli tomu, že jsi radílek, který do všeho strká nos.
Když o někom mluvíš zle a jsi kvůli tomu stíhán, netrpíš kvůli Pánu, ale neseš následky svého vlastního chování. Co bys měl tedy udělat? Vrať se a jednej s tím; řekni: „Mýlil jsem se.“ Nepokoušej se jednat duchovně a neříkej: „Prostě nerozumím tomu, proč mě nemají rádi.“ Ale ano, rozumíš! Nemůžeš dělat to, co je špatné, pokoušet se obhajovat sám sebe a vyhlašovat Boží zaslíbení. Tak to nefunguje. „Přišel totiž čas, aby soud nastal od domu Božího“ (1. Petrova 4:17). Začíná u tebe. Bůh říká: „Když to napravíš sám, nemusím já napravovat tebe. Já napravuji pouze lidi, kteří se odmítají sami napravit.“ Nečekej na následky, které by tě srazily na kolena.

Vykroč ve víře a udělej to!

admin — Mon, 23 Apr 2012 00:01:00 +0000

„…žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme.“ 2. Korintským 5:7

Nejde o to, že bys to nevěděl, jde o to, že na to stále zapomínáš a potřebuješ, aby ti to bylo připomenuto: Bůh si tě může použít! Ano, stejný Bůh, který pracoval skrze Mojžíše, Ester, Deboru a Pavla dnes pracuje skrze nedokonalé lidi, jako jsi ty. Může ti dát vítězství na místě porážky a změnit minulý rok pokoření v tento rok oslav. Všichni velcí úspěšní lidé v Bibli měli jednu věc společnou: byli to obyčejní lidé, kteří v poslušnosti Bohu riskovali, věřili Mu a nakonec dělali úžasné věci.
Dokážeš si představit, že bys měl „chodit v Mojžíšových botách“? Bůh si ho použil k vysušení Rudého moře, vyhlazení egyptské armády, k přijetí Desatera přikázání na hoře Sinaj a ke každodennímu nasycení miliónu Izraelců v poušti. Jak by se ti líbilo být nástupcem někoho takového? Ta myšlenka musela Jozuem otřást až do morku kostí. Ale Bůh ho ujistil: „Po všechny dny tvého života se nikdo proti tobě nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou“ (Jozue 1:5). Když uslyšel tato slova, měl důvěru potřebnou k tomu, aby navázal na Mojžíšovo vedení tam, kde on přestal.
Bible říká: „…žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme“ (2. Korinstkým 5:7). Ďáblovi nevadí, když říkáš slova víry, dokud nezačneš dělat kroky víry. Proto důvěřuj Bohu. Když ti něco řekne, je to vždy z dobrého důvodu. Když ti řekne, abys něco udělal, dá ti sílu a zdroje potřebné k tomu, abys to udělal. Co Bůh žádá, abys udělal? Vykroč ve víře a udělej to!

Tvé návyky určují tvou budoucnost

admin — Sun, 22 Apr 2012 00:01:00 +0000

„Třikrát za dne klekal na kolena, modlil se a vzdával čest…“ Daniel 6:10

Tvé návyky ti buď pomáhají, nebo ti jsou ke škodě. Vezmi si kterýkoliv svůj návyk, který máš, vynásob to 365 dny, potom to vynásob sedmdesáti nebo osmdesáti lety a můžeš „začít psát své vlastní úmrtní oznámení“. Jednoduše řečeno: výborní lidé mají výborné návyky. Jeden milionář řekl: „Přicházím do své kanceláře v sedm hodin ráno. Je to návyk!“ Úspěšný spisovatel říká: „Vstávám každý den ve stejnou dobu. Začnu psát v osm hodin ránu a skončím ve čtyři odpoledne. Dělám to tak každý den. Je to návyk.“ Ježíš byl tvůrcem návyku. „Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy…“ (Lukáš 4:16). Daniel se modlíval třikrát denně. Jeho modlitební život byl tak předvídatelný, že jeho nepřátelé to použili k tomu, aby ho chytili do pasti. Kdybychom to chtěli měřit stejnými měřítky, jaký je tvůj modlitební život?
Říká se, že pokud jsi schopen něco dělat vytrvale po dvacet jedna dní, pak jsi dokázal, že to můžeš dělat po dvacet jedna let. Uklouzneš občas? Jistě, jsi pouze lidská bytost. Ale když už jsi jednou zakusil úspěch, je těžké spokojit se s čímkoliv menším. Ježíš řekl: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky“ (Jan 8:31). Všimni si slov „zůstanete-li“; to je tajemství skutečné velikosti. Tvůj úspěch může spočívat ve tvé denní rutině. Pokud to myslíš vážně se změnou svého života, musíš se zbavit špatných návyků a začít praktikovat ty dobré.

Poznej, co je pro tebe „správné“

admin — Sat, 21 Apr 2012 00:01:00 +0000

„Bohu se nebude líbit, jestliže my přestaneme…“ Skutky 6:2

Novozákonní církev rostla tak rychle, že apoštolové v ní přestali všechno zvládat. Proto řekli: „Bohu se nebude líbit, jestliže my přestaneme kázat Boží slovo a budeme sloužit při stolech. Bratří, vyberte si proto mezi sebou sedm mužů, o nichž se ví, že jsou plni Ducha a moudrosti, a pověříme je touto službou. My pak budeme i nadále věnovat všechen svůj čas modlitbě a kázání slova“ (Skutky 6:2–4). Výsledkem bylo, že Boží slovo se šířilo, církev nepřestávala růst a klíčové vedoucí osobnosti ve městě byly získány pro Krista. Je životně důležité, abys objevil oblast, pro kterou jsi nejvíce přínosný – a zůstal tam. Proč to neděláme? Zde jsou některé důvody:

Ohraničení vlastní oblasti. Myslíme si: „Toto je moje práce; nikdo kromě mne ji nedělá.“ Skutečnost, že jsi vždycky dělal určitou práci, neznamená, že bys ji měl nadále dělat. Co když Bůh chce napsat novou kapitolu do tvého života?
Přetíženost. Lidé, kteří mají příliš mnoho práce, mají sklon odmítat právě tu věc, která by jim pomohla, protože si myslí, že je to prostě další břemeno, které by museli nést.
Komplex mučedníka. Když si stěžuješ na svůj životní úděl, získáváš tím pozornost druhých a činíš z toho životní styl. Ale to nefunguje. Lidé se ti začnou vyhýbat, protože nevidí, že bys dělal cokoliv, co by tvou situaci změnilo.
Nepoznání toho, co je pro tebe správné. Jenom tehdy, když apoštolové předali administrativní část druhým a vrátili se zpět k tomu, k čemu byli povoláni, se věci začaly dít správně. Zamysli se nad tím.

Přestaň o sobě pochybovat

admin — Fri, 20 Apr 2012 00:01:00 +0000

„…svou sílu hledejte u Pána…“ Efezským 6:10

Nebuď překvapen, když tě Bůh povolá, abys vykročil ve víře a udělal něco, k čemu se necítíš kompetentní. To bývá Jeho standardní „pracovní postup“. Dělá to proto, aby ses více opíral o Něj, a méně o sebe. Znamená to, že nebudeš dělat chyby? Ne, znamená to, že pravděpodobně je dělat budeš. Ale místo toho, aby ses jimi nechal odradit, uvidíš je jako součást učební křivky a budeš postupovat k větším věcem. Často se podíváme na úkol a pomyslíme si: „V žádném případě to nemohu zvládnout.“ Vydrž u toho; díváš se na to špatným koncem dalekohledu! Díváš se sám na sebe místo na Boha. Když Bůh povolal Jozueho, aby převzal Mojžíšovo místo, zaslíbil mu: „…jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou…“(Jozue 1:5). Pokud Bůh zaslibuje, že bude s tebou, a to On dělá, pak je to vše, co potřebuješ. Ve skutečnosti je Jeho síla projevena ve tvých slabostech (viz 2. Korintským 12:9). Cokoliv ti schází v přirozené oblasti, to můžeš vybrat ze svého účtu v duchovní oblasti: „A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána (buďte zmocněni skrze své spojení s Ním), v jeho veliké moci (v moci, kterou poskytuje Jeho bezmezná síla)“ (Efezským 6:10).
Jaký druh moci je ti k dispozici? Bezmezná moc! A odkud ji čerpáš? Rozhodujícím zdrojem je Bůh! Jsi zmocněn a vybaven, zatímco spolupracuješ s Ním, proto se přestaň prodávat levně. Když jsi vyzbrojen Jeho mocí, máš více schopností, než si myslíš a jsi schopen dělat mnohem více, než jsi udělal v minulosti. Proto vlož svou důvěru v Boha a přestaň o sobě pochybovat.