„Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.“Římanům 12:10
Ralph Waldo Emerson řekl: „Pokud nezáleží na tom, komu budou připsány zásluhy, neexistují žádné limity toho, čeho lze dosáhnout.“ Většina lidí zná proslulý příběh o Izáku Newtonovi a padajícím jablku. O tom, jak zavedl gravitační zákon a způsobil revoluci v astronomických studiích. Málokdo však ví, že svět by o Newtonovi možná nikdy neslyšel, nebýt muže jménem Edmond Halley.
Halley byl tím, kdo na Newtona naléhal, aby důkladně promyslel své původní teorie, opravil matematické chyby a zformuloval geometrické obrazce, které podpořily jeho objevy. Byl to on, kdo váhavého Newtona přesvědčil, aby napsal své velké dílo Matematické principy přírodní filozofie. A byl to on, kdo toto dílo redigoval, dohlížel na jeho vydání a financoval jeho tisk, přestože Newton byl bohatší a mohl si výdaje spíše dovolit. Historici označili Halleyovo spojení s Newtonem za jeden z nejvíce nezištných případů ve vědě. Newton začal téměř okamžitě sklízet plody prominentního postavení, zatímco Halleyovi se dostalo jen malého uznání. Využil sice Newtonem zavedených principů k předpovědi dráhy a návratu komety, která později dostala jeho jméno, avšak vzhledem k tomu, že se Halleyova kometa vrací jen jednou za sedmdesát šest let, Halleyovo jméno stále zná poměrně málo lidí. On se však nestaral o to, kdo získá uznání, pokud věc poslouží pokroku vědy.
Halley ztělesňoval to, co znamená žít podle biblické zásady: „Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému“ (Římanům 12:10). Kdykoli ti Bůh nabídne příležitost dát přednost druhému, chop se jí.