„Abraham věřil, a proto uposlechl, … a vydal se na cestu, ačkoli nevěděl, kam jde.“        Židům 11:8

Kdo z nás by si nepřál úspěšný životní příběh, jaký prožil Abraham? Dosáhl slávy, velkého bohatství, a dokonce „byl nazván přítelem Božím“ (viz Jakub 2:23). Lepší už to být nemůže! Jeho příběh však začíná slovy: „Abraham věřil, a proto uposlechl, když byl povolán, aby šel do země, kterou měl dostat za úděl; a vydal se na cestu, ačkoli nevěděl, kam jde“ (Židům 11:8). Jak to, pro všechno na světě, dokázal? Vírou!
Proč se bráníme změnám? Kvůli pochybnostem a strachu! Bojíme se jakési osobní ztráty. Kdykoli přichází nějaká změna, první otázka, která nás napadne, je: „Jak se mě to dotkne?“ Řekněme například, že za tebou přijde kolega se slovy: „Zrovna jsem slyšel, že šéf uvažuje o propuštění několika lidí.“ Bude snad v takové chvíli tvou první myšlenkou: „To by mě zajímalo, jaké podmínky na trhu ho přiměly k takovému rozhodnutí?“ Nebo: „Vsadím se, že se necítí dobře kvůli tomu, že to musí udělat.“ Ne, tvou první myšlenkou pravděpodobně bude: „Může se to týkat mě?“ To je normální lidská přirozenost.
Ve chvíli, kdy čelíme změnám, se snadno můžeme cítit osamělí a bezmocní. Kde v takových situacích hledat sílu? V Bohu! Jeho zaslíbení zní: „Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu“ (Židům 13:5). Proto můžeš s odvahou říct: „Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?“ (Židům 13:6). Takže se uvolni! To, co ty nevíš, Bůh ví dokonale. Ten, který se o tebe vždycky staral, už šel napřed, aby ti připravil cestu (viz 5. Mojžíšova 31:8).