„Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby…“ Jan 6:9
Jestli se myslíš, že nejsi dostatečně obdarovaný na to, aby si tě Bůh mohl použít, přečti si příběh o nasycení pěti tisíc lidí. Ve skutečnosti to bylo pět tisíc mužů, a přičteme-li k nim i ženy a děti, mohlo tam být možná i víc než dvacet tisíc osob. Chlapcův oběd byl skromnější, než si umíš představit. Jeden chleba byl velký asi jako malá palačinka. Slovo, které je použito pro ryby, označovalo mořské tvory o velikosti sardinek. Z tohoto malého oběda se však stala veliká hostina, a to díky tomu, že chlapec své jídlo ochotně dal Ježíšovi k dispozici. Neřekl: „Pane, vezmi si jednu rybu, a tu druhou si nechám. Vezmi si tři chleby, a já si nechám ty druhé dva.“ Dal mu vše, oč ho požádal. Zamysli se nad výsledky jeho obětavé dobroty:
1) Původní oběd by zdaleka nenaplnil ani jeden koš, přesto pak ale zbytky zaplnily dvanáct košů. To ilustruje zákon sklizně, o němž učí Písmo. Dáváš-li Bohu, vždycky dostáváš zpět víc, než jsi dal (viz Lukáš 6:38). Pokud svou ruku zadržuješ, okrádáš se o jeho požehnání. „Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven“ (Přísloví 11:25).
2) Uspokojováním potřeb druhých uspokojíš i vlastní potřeby. „Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl“ (Jan 6:11).
Pravdou je, že když dáš Bohu i to málo, co máš, budeš velmi překvapen, co s tím dokáže udělat.
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.