„… před Hospodinem se budu radovat.“ 2. Samuelova 6:21, ČSP
Pravé uctívání si vyžaduje, abychom se méně zabývali sami sebou a víc se zaměřovali na Boha. Když Davidova žena viděla svého muže tančit před Hospodinem, vyčetla mu: „Jak se dnes proslavil izraelský král! Pro oči otrokyň svých služebníků se dnes odhaloval jako nějaký blázen“ (2. Samuelova 6:20). David jí odpověděl: „Před Hospodinem, který mě vyvolil … a ustanovil mě vévodou nad Hospodinovým lidem, nad Izraelem, před Hospodinem se budu radovat. I kdybych byl ještě více zlehčován a byl ponížený ve svých očích…“ (2. Samuelova 6:21-22, ČSP).
David nám ukazuje, jak vypadá ryzí uctívání. Uctívání znamená svlékání. Je to svlékání věcí, v nichž nacházíme svou identitu a jistotu mimo svůj vztah s Kristem. Je to připomenutí, že naše vlastní spravedlnost je před Bohem jako špinavé roucho. Uctívání nespočívá v tom, co my můžeme udělat pro Boha, ale v tom, co Bůh udělal pro nás. Zamiloval si nás, spasil nás a oblékl nás do Kristovy spravedlnosti. Právě tato pravda inspirovala Charlese Wesleyho k chvalozpěvu: „Ó, kdybych ústa tisícerá měl k Spasitele oslavě…“
Podle Bible můžeme Boha chválit devíti různými způsoby: mluvením, křikem, zpěvem, tleskáním, hrou na hudební nástroje, zvedáním rukou, pokleknutím, padáním na tvář v jeho přítomnosti a tancem před ním. David řekl: „Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála“ (Žalm 34:2). A říká nám i proč: „Dotázal jsem se Hospodina a odpověděl mi, vysvobodil mě od všeho, čeho jsem se lekal“ (Žalm 34:5). Dnešní slovo pro tebe tedy zní: Uctívej Boha naplno!
Přístup v audio verzi je možný po registaci nebo přihlášení.