„Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.“ Přísloví 22:6
Marnotratný syn se nakonec vrátil domů a získal zpět své postavení v rodině. Bible říká, že v okamžiku, kdy přišel o všechno a musel krmit prasata, „šel do sebe“ (viz Lukáš 15:17). Je těžké se dívat, jak někdo, koho miluješ, trpí. Někdy si ale člověk musí sáhnout na dno, aby se obrátil. Pro marnotratného syna se bod zlomu stal bodem obratu. „Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem…“ (Lukáš 15:18). Všimni si, že jeho otec byl dobrým rodičem, měl ale vzpurné dítě. Jestli se to týká i tebe, jsou zde tři rozumné rady:
1) Neobviňuj se a nevyčítej si.
2) Nesuď slabosti svých dětí z pozice síly. Důvod, proč nevidí, je ten, že jsou duchovně slepé. Bůh jim však může otevřít oči. Ježíš řekl: „Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec…“ (Jan 6:44). Ty se modli, a Boha nech, ať je přitáhne.
3) Měj své srdce i dveře otevřené. Když se marnotratný syn konečně vzpamatoval, věděl, kam má jít, zpátky domů k otci, který ho miluje. Nemůžeš své děti uchránit před následky jejich činů a možná ani nedokážeš zmírnit bolest, kterou prožívají. Pokud se však budeš modlit a budeš mít otevřené srdce a dveře, Bůh je může přivést zpět. „Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne“ (Přísloví 22:6). To je zaslíbení, o které se můžeš opřít už dnes.